Článek
Na probíhajícím evropském šampionátu v Glasgow byla přímo ukázkovou lekcí práce trenérů sobotní rozplavba Jana Micky na kraulařské patnáctistovce. Závodníci po startu nasadili výrazně vlažné tempo a na tribuně koučů se tak už po několika obrátkách začalo odehrávat působivé divadlo.
„Honzovi se asi moc nezdálo, když jsme ho začali s reprezentačním trenérem povzbuzovat už od dvoustovky. Ale oni začali opravdu pomalu a na postup do finále to nemuselo stačit. Nakonec zrychlil, v poslední třístovce finále vybojoval silou vůle," vysvětlovala Mickova trenérka Jaroslava Passerová. „Na to, že šlo o první rozplavbu, byli kluci v tempu docela odvážní. Nechali se ukolébat a bylo potřeba, aby to Honza nakopl," doplnil šéftrenér Vlastimír Perna.
Poslouží i ručník
Jak se plavci, kteří na padesátimetrovém bazénu mají možnost kouče zahlédnout v krátkém časovém i prostorovém výseku během nádechů, budí? „Každý trenér má se svými svěřenci domluvené vlastní signály," vysvětlil Perna. „Mívám v ruce desky. Když Honza přepálí tempo, tak ukazuju nahoru dolů, aby zpomalil. Když má zrychlit, mávám. Když špatně dotahuje záběry, tak mu ukazuju rukou. Podobně upozorňuji, když má upravit kopání nohou. A třeba ručníkem se dá gestikulovat, kolik má do konce," prozradila Passerová.
I důvtipně šifrovaná komunikace ale naráží na své limity. „Když si Honza zapomene čočky, tak mě nevidí. Pak na břehu nedělám vůbec nic, protože by to byla jen gesta pro diváky," poznamenala se smíchem Mickova trenérka. „Pozitivní je, že se Honza opravdu díval. Já mám třeba svěřence, který si řekne, abych stál u bazénu, a pak se rozhodne, že se bude nadechovat na opačnou stranu. To trenérovi hodně zvedne sebevědomí," podotkl Perna.
