Fuksa může útočit na nevídaný zlatý hattrick. Pomůže opět čtyřlístek?

Vůbec, nikdy jsem tu nezávodil. Vloni tady bylo mistrovství Evropy juniorů a do 23 let, ale to jsem se koncentroval na olympiádu. V Bulharsku jsem byl poprvé až letos na soustředění. Ale vloni tu jel brácha, tak mám nějaké informace od něj.

Určitě jsem tohle nečekal, i když jsem si takové výsledky hrozně přál. Po olympiádě, která byla rozporuplná, jsem moc rád, jak jsem dokázal, že dokážu sbírat medaile. Takové nakopnutí jsem potřeboval.

Přesně tak, skoro tři měsíce jsem tak nějak vynechal nebo trénoval málo. Ale možná mi to i pomohlo, od ledna jsem pak jel naplno s novou chutí. Hrozně mě ježdění bavilo, po přípravě v horách jsem se cítil skvěle fyzicky i psychicky, což trvá doteď, na každý závod se těším.

To jsem asi jediný, maximálně někteří kluci kombinují kilometr a pětistovku, ale už ne s dvoustovkou. Já bych jel všechno klidně i na mistrovství světa v Račicích, ale bohužel tam časový program vychází tak blbě, že to nejde a pojedu jen kilometr a pětistovku. Přitom Evropa se jede ve třech dnech a svět ve čtyřech…

Já takhle jezdím už od roku 2012, kdy závodím i mezi dospělými, jsem zvyklý. A daří se mi na kilometru i pětistovce, což jsou mé hlavní disciplíny, postupovat z rozjížděk rovnou do finále, čímž ušetřím hodně sil a pak se to dá v pohodě zvládnout.

Kdo by nechtěl… Ale já jsem dost při zemi, hlavně u dvoustovky, tam musí sednout všechno. Rád bych přivezl minimálně dvě medaile, to je můj cíl. A budu se snažit, aby měly co nejhezčí barvu.

Z evropské špičky nechybí nikdo, od Brendela úplně nevím, co čekat, samozřejmě doufám, že budu pořád rychlejší. Chytřejší budu po rozjížďkách.

Minimálně poznám, jak jsem na tom já, jestli jsem musel jet na plné pecky, nebo jsem ušetřil síly a můžu jet ještě rychleji. Dají se i porovnávat časy, ale na to se moc nehraje, maximálně to pomůže psychicky, když víte, že jste rychlejší. Hlavní je dostat se rovnou do finále.

Táta původně řekl, ať si dám týden volna, tak jsem ho chytl za slovo, že si odpočinu. Tak se opravil, že to přehnal… Dal jsem si dva dny volna, ale třetí už jsem se musel projet, přišel bych si, že se flákám a divočím. (úsměv) Pak už jsem trénoval normálně, i když volněji.

Na tyhle detaily jsem dost pověrčivý, mám i rituály před závody. Takže když jsem našel ten čtyřlístek, věděl jsem, že se musím snažit ještě víc, a vsugeroval si, že to dobře dopadne.

To bych neříkal, jsou to takové malé věci, co se týká rozcvičení, v kolik co dělám, různé oblečení, jako trička a brýle… Akorát ty mi teď ukradli, tak jsem musel sehnat nové.

Jak jsme tam byli v lednu v Belmekenu, je tam i jezero, kde táta byl už někdy v 90. letech. Tak jsme to byli okouknout, jestli funguje i v létě. A jak jsem se po tom soustředění cítil dobře, řekli jsme si, že tam zůstaneme i teď tři týdny. Ta výška snad bude mít pozitivní účinek, doladíme i detaily, které mi pak pomůžou.

I to je jeden z důvodů. Na tři týdny se tam zavřu, nic mě nebude rozčilovat, soustředím se jen na trénink. Ten areál není nic extra moderního, ale nejsem zhýčkaný. Jedu jen já s taťkou, protože brácha a další kluci mají šampionát do 23 let. Snad to bude v pohodě a s tátou se neukoušeme. (úsměv)