Článek
Ve finále jste mocně finišovala, ale Italka Fangiová bronz těsně uhájila.
Já nevím, jak jsem na tom byla v průběhu závodu, věděla jsem jen, že Rusky byly přede mnou a všimla jsem si Martiny Carrarové v jedničce, která má podobný osobák jako já. Ale o druhé Italce jsem nevěděla, i když jsem čekala, že s ní budu bojovat asi nejvíc. Samozřejmě mě mrzí, že jsem čtvrtá jen o dvě desetiny, na druhou stranu je to můj zatím nejlepší výsledek, tak nemůžu být nespokojená. Jen mě trochu mrzí, že jsem si nezaplavala osobák, ale přece jen jsem si ho nasadila dost vysoko, tak nebude jednoduché ho zlomit.
Osobní rekord jste si zaplavala na polohovce. Jak těžké bylo rychle na ni přepnout?
Vyzkoušela jsme si to vloni v Makedonii, kdy u nás nebyly žádné závody a my vycestovali do zahraničí. Také jsem měla dvě dvoustovky za sebou přesně ve stejném pořadí, mezi nimi asi půl hodiny a na obou jsem si zaplavala osobní rekord. Tak jsem věděla do čeho jdu, že doplavu prsa a hned musím přepnout hlavu na to, že jdu bojovat o další finále. To se povedlo, vůbec jsem nečekala, že si zaplavu osobní rekord o docela velký kus (časem 2:08,85 o 38 setin), protože hranici 2:09 jsem nemohla zlomit asi pět let, tak jsem strašně ráda, že to vyšlo.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
A to jste v půlce svého semifinále byla až sedmá.
To jsem nevěděla. Tušila jsem, že nebudu úplně na prvních příčkách, ale největší sílu mám v prsou a soupeřila jsem jen s holkama, které jsem měla vedle sebe a mají lepší osobáky.
Mohl by váš postupový čas stačit v sobotu medaili?
Byla bych samozřejmě strašně ráda, kdyby to stačilo, ale myslím, že bude třeba plavat tak ještě o sekundu rychleji.
