Článek
Původně už David nechtěl ani nastoupit. Na mistrovství totiž skončil třikrát těsně pod stupni vítězů. „Psychicky mě to rozhodilo, především po stovce znak, což je moje hlavní disciplína. Tam jsem byl o sedm setin čtvrtý. Už jsem nechtěl žádnou bramborovou medaili," přiznal.
Když se ale vyspal a odpočinul si, přece jen si na čtyřstovku troufl. „Byl jsem hrozně nervózní. Ale pak jsem se uklidnil a rozhodl se, že do toho dám úplně všechno," uvedl.
Už rozplavba dopadla dobře, protože ji vyhrál. Jenže ve finiši zprvu jasně dominoval čtyřiadvacetiletý Dorsman. „Měl velký náskok. David se ještě na dvě stě padesáti metrech držel šestý. Trenéři už ho skoro odepsali," popsala jeho matka a také trenérka Stanislava Kratochvílová.
A pak začal talentovaný sportovec náskok stahovat a předvedl obdivuhodný závěr. „Byl to infarktový závod," smála se Kratochvílová. David nakonec dohmátl v osobním rekordu 4:34,37, o devět setin sekundy před Nizozemcem. „Nevěděl jsem, jak jsem dopadl. Až taťka mi řekl výsledek. Nadšením jsem křičel přes celý bazén," líčil.
Dočkal se však ještě jednoho překvapení. Do dráhy k němu připlaval Dorsman, pogratuloval mu a vzal ho za ramena. „Dost mě to zaskočilo, protože do té doby se moc s ostatními nebavil. Je to pro mě velký vzor. Najednou jsem porazil nejlepšího plavce naší kategorie, což jsou úplně nevidomí. Je to hezký pocit," popsal patnáctiletý David.
Jeho rodiče neskrývali radost i dojetí. „Koukali jsme, kde vzal na závěr tolik síly. Je to pecka. Moc mu to za veškerou dřinu přejeme a jsme na něj hrdí," uvedla Kratochvílová. Pro vedoucí reprezentačního týmu paraplavců Radku Kučírkovou šlo o jeden z nejsilnějších momentů v tomto sportu za posledních třicet let. „Bylo to neuvěřitelně napínavé. Do Paříže na paralympiádu, která bude příští rok, David zkrátka musí odjet. Už splnil potřebnou kvótu. A věřím, že se stane jedním z našich neúspěšnějších plavců," doplnila Kučírková.