Článek
Na evropském šampionátu v Liptovském Mikuláši byla na vodě skoro pořád, absolvovala plný počet jízd, když jako první Češka jela na vrcholné dospělé akci na kánoi i na kajaku. Také byla věčně vysmátá dívka na Slovensku o poznání zadumanější.
„Trochu jsem se uzavírala do sebe, s nikým jsem nechtěla mluvit. S trenérem jsem si svoje řekla a pak jsem v podstatě jenom chtěla ležet a psala jsem si s mamkou,“ popisovala předzávodní koncentraci svěřenkyně Lukáš Kubričana, která ze Slovenska vezla tři medaile.
Radost Terezy Fišerové v Liptovském Mikuláši byla obrovská.
Do uší si pouštěla jen hudbu ze sluchátek. „Když jsem moc vyklidněná, tak si pouštím něco divočejší. Jindy zase klidnější písničku,“ popisuje své rituály.
Ještě vloni Fišerová spolupracovala i se sportovní psycholožkou, ale od toho už upustila. „Abych si od někoho nechala něco říkat, musí mě ten člověk poznat. A já se musím nechat poznat od něj,“ vysvětluje.
A to platí více třeba o parťácích z vody. „Nejvíc mi pomohlo, když jsem se bavila třeba s Jířou Prskavcem, který mi říkal, co jak vnímá,“ cení si empatie olympijského vítěze.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
V civilu citlivá dívka se ale na trati extrémního slalomu dokáže proměnit v nebojácnou ranařku. „Ze začátku jsem se bála, abych někomu neublížila, nebo se něco nestalo. Ale pak se to ve mně přehouplo a zjistila jsem, že když to neuděláte vy, ostatní to stejně udělají, tak nemá cenu se bát. Jen je třeba dávat pozor, abyste někoho zbytečně nebouchli pádlem nebo do něj nevrazili špičkou,“ připomíná nepsaná pravidla stále mladé disciplíny.
Fišerová s úsměvem připouští, že pro tvrdé souboje ji formovalo už dětství po boku bratranců. „Ono bylo krásné, ale já byla jako nejmladší trošičku obětní beránek,“ směje se. Jedním z jejich bratranců je i nejlepší český baseballista posledních let Martin Červenka.
„Když jsme hráli florbal, vždycky říkal, že do branky chce Terezu. Nabalili mě, stříleli do mě a já byla přesně člověk, co neuhýbal. A to byla krásná průprava pro extrémní slalom,“ usmívá se rodačka z Roudnice nad Labem, která se do rodného města po pražské epizodě vrátila.
„Asi mi úplně nevyhovoval pražský život, mám ráda přírodu a klid, takže radši dojíždím,“ vysvětluje Fišerová, jejíž největší vášní jsou odmala psi.
Také o víkendu v Troji bude mít velkou podporu od kamarádů a hlavně rodiny. „Mamka i taťka mě hodně podporují, občas to i obrečí, i když taťka to nikdy nepřizná,“ usmívá se 24letá Fišerová, která s rodinou odmala jezdila na vodu.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
A tak může na začátku léta a vodácké sezony rozdat rady, na co si dát pozor. „Určitě na alkohol,“ varuje před častou příčinou vodních neštěstí. „A samozřejmě na jezy. Když se na to necítíte, nemá cenu to pokoušet. Voda je hrozný živel, který má sílu a je třeba k němu mít respekt,“ říká slalomářka, která na divoké vodě tráví každý den.
Ani ji tak neláká vidina divokých horských řek. „Jsem na sebe asi moc opatrná, ale měla bych strach,“ přiznává v Mixzóně bývalá vicemistryně světa a šestá kanoistka z tokijské olympiády.
