Článek
Hry mají začít už přesně za sto dnů. Dělá to s vámi něco?
Když to říkáte, nervozita trochu pracuje. (úsměv) Máme přesně vytyčený plán, jak bychom měli trénovat, porovnáváme časy s přechozími roky. Čeká mě tady nominační závod, pak Světový pohár v Szegedu, což by měl být poslední závod před olympiádou, a pak už pojedeme do Livigna na vysokohorskou přípravu.
Co se dá za sto dnů stihnout?
Hodně. Doteď jsme trénovali hlavně obecnou vytrvalost a postupně přidávali na intenzitě. Teď potřebujeme objem přetavit v kvalitu a nesmím se nechat vystresovat tím, jak jezdím rychle, ale soustředit se na svůj záběr.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Jak vám pomohlo už tradiční soustředění v Kalifornii?
Pro nás je stěžejní kvůli jarním závodům, trénujeme dva měsíce v teple, což je pro nácvik traťového tempa klíčové, a pak nedostáváme na jarních závodech tolik na zadek.
Může vás v tréninkovém středisku v Chula Vistě ještě něco překvapit?
Je pravda, že jsem tam byl už popatnácté. Volno máme každý čtvrtý den, ale ta hezká místa tam už máme procestovaná, a když někam jedete popáté, už vás to tolik netankuje. Ale občas se otvírají nové podniky, tak jsme s klukama hledali, kde mají poke, což je syrová ryba v různých omáčkách. V Kalifornii mají ty ryby opravdu čerstvé.
Tentokrát jste tedy spíš sázel na ryby v restauracích než vlastnoručně ulovené?
Byli jsme na rybách jednou, ale moc jsme nechytli. Domlouvali jsme se s kamarádem, co žije v Kalifornii a koupil si patnáctimetrovou loď, že vyrazíme na oceán. Bohužel se naše dny volna sešly jen dvakrát a zrovna byly bouřky a velké vlny. A to na oceánu být opravdu nechcete, pak spíš zvracíte, než chytáte ryby…
Před cestou do USA jste po návratu ze soustředění v Livignu prodělal covid-19, jak se na vás podepsal?
Po návratu z Livigna jsem cítil, že je něco špatně, parťák měl pozitivní test, já po pár dnech taky. Týden jsem měl jakoby těžší chřipku, nebylo mi dobře. A i potom jsem cítil, že tělo na tom není dobře. Když jsem přijel do Ameriky, přišel jsem si, jako bych půl roku nic nedělal a znova začínal. Sundalo mě to na měsíc a půl, vyrazil jsem a vytrvalost, která byla na podzim špičková, zmizela.
Pak se vám povedlo manko dohnat?
Na závěr soustředění jezdíme kilometr naplno. Bývá ovlivněn větrem a tím, jestli jsou vlny od rybářů, kteří tam jezdí jak šílení, to vám hned ubere pět sekund. Ale zajel jsem kvalitní čas.
Jen návrat do Česka prý nebyl úplně hladký…
Odlétali jsme v neděli před Velikonocemi, už začínaly svátky, nikdo moc nepracoval. V Americe zdravotnictví nefunguje tak dobře jako u nás, jak není státní, trvá déle, než dostaneme výsledky PCR testů. Tak jsme si je radši udělali dřív před návratem, jenže na přepážce nám řekli, že na tranzit v Německu potřebujeme testy ne starší než 48 hodin a že nás přes Frankfurt nemůžou poslat. Provolal jsem pak asi patnáct set korun, abychom mohli odletět, protože jinak bychom tam zůstali ještě asi o čtyři dny déle…
