Článek
Přestože kořeny pádlování vestoje na plovoucím objektu sahají daleko do lidských dějin, je zrod relativně nové disciplíny spojován s Havají, kde surfaři začali v 60. letech 20. století používat pádlo pro rozšíření akčního prostoru při hledání ideálních vln. „I ve světovém formátu je tenhle sport poměrně nový, protože americkou pobřežní stráží byl paddleboard uznaný jako plavidlo až v roce 2008," přibližuje předseda České federace Stand Up Paddleboardingu David Raab.
Nová disciplína, která klade vysoké nároky na rovnováhu a zapojuje prakticky všechny svalové skupiny, se pak z havajských vln přenesla rychle i na jezera a řeky. Pro důkaz, jak popularita roste, stačí třeba v Praze letmý pohled na odpolední Vltavu u Císařské louky. Na paddleboardech se dnes pádluje závodně i rekreačně, sjíždí divoká voda i cvičí jóga.
„Sice nám v Čechách chybí to, na čem paddleboarding vznikl - moře a vlny. Přesto ale máme celkem solidní úroveň a máme juniorskou závodnici, která přivezla medaili z mistrovství světa. Podařilo se nám přivést do Česka i závod Světové série a naši závodníci se pohybovali na hraně první desítky, to byl velký úspěch," poukazuje Raab.
Hlavní je cit pro vodu
Co je klíčem ke konkurenceschopnosti se světem? „Hlavní dispozicí je cit pro vodu," míní několikanásobný mistr republiky a člen reprezentace Ondřej Petrák. A podobně jako jiná mladá odvětví, i paddleboarding se zajímá o účast na olympijských hrách. „Uvidíme, jestli se to jednou stane. Komunita na to má dvojí pohled. Některé skupiny to hodně řeší, řadě závodníků je to zase srdečně jedno," říká s úsměvem Raab.
Co je kouzlem pohybu na vodě z perspektivy ve stoje? „Největší klad paddleboardingu je svoboda. Vstoupíte na vodu - a nemusíte vůbec řešit kdy, kde, jaká je denní doba, jak je počasí. Pádlovat se dá i v zimě," vysvětluje Petrák.
A zatímco nad světovými závody kvůli pandemii koronaviru stále visí otazník, ty české se již rozběhly. O nadcházejícím víkendu je na pražském koupališti Džbán na programu třetí závod Českého poháru.
