Článek

Michal Navrátil v akci. O úspěšném provedení skoku z extrémní výšky rozhoduje milimetrová koordinace.

Precizní sbalení v podání Michala Navrátila.

Dnes už klasický obrázek. Michal Navrátil se vrhá do 27metrové hlubiny coby Superman.

Závody extrémních skokanů do vody se často odehrávají v atraktivních kulisách. Na snímku za Michael Navrátilem věže Barcelony.

Protažení, soustředění. Michal Navrátil se připravuje na skok.

Michal Navrátil se vrhá z útesu. Extrémní skoky do vody nejsou pro slabé povahy.

Extrémní skoky do vody nejsou pro slabé povahy.

Michal Navrátil letí vstříc hladině.

Sbalit, rozbalit, srovnat dopad.

Michal Navrátil v akci.

Euforie z povedeného skoku z výšky 27 metrů je bezbřehá.
„Mým cílem je být určitě v první pětce, o stupně vítězů se chci porvat. Skokansky jsem připravený výborně," troufá si 30letý účastník série Red Bull Cliff Diving, z níž se závodníci na šampionátu rekrutují. Navrátil je v průběžném pořadí osmý, letos nejlépe skončil pátý v Dánsku.
Nové, z pohledu normálního smrtelníka šílené skoky, piluje i na "nízké" domácí půdě v Kralupech. K závodům v téhle disciplíně patří i exhibice, jež zpestřuje coby Superman.
K optimismu před MS má několik důvodů. Například nový skok, který v poslední době piluje. „Je to vylepšení mého stávajícího skoku. Myslím, že bych s ním mohl uspět, zvedne mi obtížnost," plánuje Navrátil, jak během 27metrového letu stihne vystřihnout tři salta se dvěma a půl vrutem napřed. O zařazení skoku se ale rozhodne až na poslední chvíli.
Vinou zdravotních problémů navíc prořídlo pole favoritů. „Půlka kluků je zraněná," líčí Navrátil. Sám si přitom ublížil v dubnu při tréninku a následky cítí dodnes. „Během suché přípravy jsem po odrazu salta vzad dopadl jednou rukou na žíněnku a otočil jsem si rameno. Doteď mě bolí, budím se ze spaní," popisuje.
Zranění by ho ale nemělo hendikepovat. „Ztuhlost a bolest je na denním pořádku. Ale během skoků mě zranění zásadně neomezuje," hlásí. V Barceloně se při premiéře disciplíny skákalo do moře, v Kazani organizátoři vybudovali dvě skokanské věže (27 m pro muže, 20 m pro ženy) na břehu řeky Kazanky.