Hlavní obsah

Český olympijský medailista s mikrofonem? Naplno ještě ne, má novou motivaci

Z tréninků spěchal do školy, vedle sportovní kariéry chtěl vystudovat sportovní žurnalistiku, obor, jenž mu odmala imponoval. S magisterským diplomem olympijský medailista z Tokia Lukáš Rohan dál pokukuje po světě médií, ale zatím zůstává při rozhovorech po závodech v roli respondenta. I proto, že se rozhodl po olympijské sezoně k zásadní změně.

Foto: Martin Salajka

Lukáš Rohan (vlevo) s moderátorem Michalem Dusíkem při předávání novinářských Cen Ondřeje Sekory.

Článek

Nově se budete připravovat ve skupině po boku olympijského vítěze Jiřího Prskavce, který naznačoval, že vám změna může dát impuls k pokračování kariéry. Opravdu pro vás byl zvažovanou variantou i její konec?

Jednoznačně to varianta byla, přemýšlel jsem nad tím. Ale to už vlastně i během cyklu po Tokiu, kdy mi trochu chyběla motivace a drajv, které jsem měl dřív a jsou potřeba, abych mohl vodní slalom dělat na nejvyšší úrovni. Ale olympiáda v Paříži pro mě byla velká motivace, a když skončila, musel jsem ji něčím nahradit. Alespoň v mém případě nešla nahradit tím, že za čtyři roky bude další v Los Angeles. To mi přijde strašně vzdálené a nedokážu říct, jestli se o ni budu snažit, protože v české konkurenci tomu musíte dát úplné maximum a minimálně rok před olympiádou nedělat nic jiného než trénovat. A to nevím, jestli chci podstoupit.

Co vám tedy tu motivaci dodá?

Pro mě je obrovskou motivací právě to, že jsem se vrátil k Jířovi s Vítkem Přindišem a Ondrou Tunkou, které znám celý život, jsou moji kamarádi. Dřina v takové partě mnohem více odsejpá, a to je pro mě asi důležitější než nějaký dlouhodobý cíl.

Vy jste čistokrevný kanoista, Přindiš s Tunkou kajakáři, jen Prskavec úspěšným obojživelníkem. Bude vám takové rozložení sedět?

Samozřejmě doufám, že dost tréninků absolvujeme s Jířou na singlu spolu, ale vím, že v Česku není v Troji denně, nebo jezdí v jiné časy, s čímž počítám. Trénovali jsme spolu v Austrálii i před olympiádou v Paříži a pro mě bude obrovská vzpruha trénovat i s tak dobrými kajakáři, protože poslední rok a půl jsem trénoval sám.

V Paříži jste jako kanoista zajel trochu paradoxně lepší výsledek v kayakcrossu. Budete se mu teď věnovat víc, když budete mít ve skupině i české eso této disciplíny Víta Přindiše?

Ne víc než v posledních týdnech před olympiádou, ale chtěl bych tím obohatit svůj trénink, protože mě kayakcross baví. Je to něco jiného, je kontaktní, dají se vymýšlet různé taktiky a zažít věci, které ve slalomu nezažijete. Je to i takové posilování na vodě zábavnou formou, což mi může pomoct na kánoi, která je pro mě hlavní. Ale chci se o národní tým poprat. Teď už by se měla jet i krosová nominace, bude to výrazně těžší, ale když jsem byl letos v české nominaci čtvrtý, tak by nemuselo být nereálné si ji vyjet.

Snižuje pro vás atraktivitu olympiády v Los Angeles fakt, že slalomáři budou závodit ve více než 2000 kilometrů vzdálené Oklahomě?

Nad tím teď moc nepřemýšlím, ale je pravda, že tam vodní slalom bude hodně odstrčený. V mých očích už nemůžu zažít to, co jsem zažil v Paříži, to je třeba si přiznat. A je otázkou, jestli slalomu budu chtít dávat tolik času, kolik jsem dával doteď. Jsem rozhodnutý, že příští rok určitě chci, pak bude na místě se rozhodnout, co dál.

Váš přechod ke sportovní žurnalistice se tak zatím odkládá, ale předpokládám, že vás stále láká.

Před olympiádou jsem ji trochu upozadil, neměl jsem na to čas, ale teď bych rád něco rozjel.

Jaká specializace by vás lákala?

Sportovní komentování, to považuju za nejtěžší disciplínu. Zároveň nevím, jestli bych na ni byl ten správný a zvládl to, ale když to nezkusíte, tak to nezjistíte. Hodně by mě bavily rozhovory se sportovci, pojmout je trošku jinak. Věřím, že minimálně v blízké době bych se s nimi dokázal bavit víc jako sportovec, vrstevník a někdy snad i jako kamarád. Nevím, jestli by to bylo přínosné, ale určitě odlišné, a to by mě bavilo. Částečně jsem si to už vyzkoušel a tenhle směr by mě bavil.

S přesahem i mimo vodní slalom?

Jednoznačně, vodní slalom je hrozně malý rybníček, tam už jsou všechny ryby vylovené. (úsměv)

Teď jste ke sportovní žurnalistice přičichl i z trochu jiné stránky, jako porotce Cen Ondřeje Sekory v soutěži Klubu sportovních novinářů

Když jsem tu nabídku dostal, přišlo mi, že se neodmítá. I když jsem měl trochu pochybnosti, jestli k tomu mám nějaké předpoklady, ale zase jsem si říkal, že do toho můžu vnést trochu jiný pohled. Už jen sedět v rámci poroty u stolu s takovými personami sportovní žurnalistiky pro mě bylo dost obohacující, a pokud bych se tomu měl někdy věnovat, určitě to byla skvělá zkušenost.

Související témata:
Žurnalistika