Článek
Ve slalomovém areálu nedaleko Lublaně se původně ve středu vůbec závodit nemělo, v plánu byl zahajovací ceremoniál. Jenže deštivá předpověď počasí pořadatele vyděsila natolik, že program šampionátu zcela přeházeli. Však mají v živé paměti ničivé povodně, které okolí trati vloni zdemolovaly.
„Já už v pondělí říkal, že bych radši šel závodit, tak nevím, jestli jsem to přivolal,“ usmíval se Přindiš. Jako jediný zvládl trať s nafukovacími brankami pod padesát sekund. „Když jsem dojel a viděl, že mám o sekundu nejrychlejší čas, tak jsem si říkal, že to je pecka,“ hlásil.
A nikdo další se mu nepřibližoval. „Každý udělal někde chybu, tak to byl příjemný pocit zůstat ve vedení, zlato je třešnička,“ pochvaloval si. Zároveň je to pro Přindiše první náznak, že větší pozornost, kterou věnuje kajakkrosu, nese ovoce.
Ve své hlavní disciplíně totiž ztratil naději na olympijskou účast vloni, kdy si jediné místo pro Česko zajistil obhájce zlata Jiří Prskavec. Naděje na Paříž se tak skrývá ještě ve třech dostatečných místech v disciplíně kajakkros, o která se bude bojovat při Světovém poháru v pražské Troji.
Přindiš si v domácí kvalifikaci vyjel nominaci, pokud on nebo někdo z jeho krajanů místenku vybojuje.
A tak v přípravě v krosové lodi trávil mnohem více času, byť domácí nominaci vyhrál při absenci Prskavce i na kajaku, byť se potýkal s nemocí a bral antibiotika.
„Vyjet slalomový tým je super, ale boj o olympiádu je lákavý. Tady na mistrovství Evropy jsou ostatní nervózní z nominace, já tady chtěl získat aspoň jednu medaili, tak je super, že se to povedlo hned první soutěžní den,“ hlásil.
Ladil svoji krosovou loď, která zvenku vypadá stejně, ale její interiér se výrazně proměnil. „Mám nové sezení, od Švýcarů jsem koupil karbonové doplňky, takže je o kilo lehčí, což jsem mohl dát do těžiště, aby byla loď lépe ovladatelná,“ líčil. K tomu nové pádlo a mnohem víc tréninku kontaktní disciplíny.
„Nevěděl jsem, jak to tělo zvládne, protože jsem neubral tréninky v kajaku, ale přidal kros, chodil jsem třikrát denně na vodu, ale tělo vydrželo, za což jsem rád. A myslím, že mi to pomohlo i ve slalomu,“ věří předloňský světový šampion.
Na trénink rozjížděk je třeba mít kvalitní sparingpartnery, proto se Přindiš domlouval s Francouzi, Švýcary či Němci, do Londýna vyrazil za Joem Clarkem, jenž v této často nevyzpytatelné disciplíně dosáhl na světových šampionátech na zlatý hattrick.
A Přindiš piloval svoji cestu, která je založená spíše na chytrosti než agresivitě. „Nejsem zápasník, přemýšlím opačným směrem. Spíš řeším, jak závodníka, který mě chce sejmout, očurat, abych ho nemusel atakovat,“ líčí. Před rozjížďkami si 35letý Přindiš pečlivě analyzuje své soupeře.
„Ta disciplína se strašně vyvinula, taktická příprava hraje velkou roli. Je důležité vědět na startu, na koho jet a koho třeba nechat poodjet a protočit branku za ním. Také se při soustředění na Reunionu stalo, že Francouz vynechal bránu a jel do mě, aby uvolnil místo dalšímu Francouzi za mnou. Můžou se dít i nefér věci,“ uvědomuje si.
O další evropskou medaili zabojuje v krosu ve čtvrtek od 10.27, ve čtvrtfinálové rozjížďce se potká i s tréninkovým kolegou Ondřejem Tunkou, za nímž skončil vloni druhý na Evropských hrách v Krakově.