Článek
Augsburg (od našeho zpravodaje) – Společné finále už několikrát zažily, ale na světovém šampionátu to pro brněnské rodačky byla premiéra. „Být se ségrou ve finále mistrovství světa byl náš letošní cíl, jsem moc ráda, že se to povedlo,“ pochvalovala si třiadvacetiletá Martina.
„Moc si toho vážím, je to něco neskutečného. Sice sestry Foxovy nad námi dneska vyhrály, ale je vidět, že mají mnohem víc zkušeností. A my na ně můžeme navázat,“ věří o tři roky mladší Gabriela.
Každá má jiného trenéra, ale drží při sobě, což bylo vidět i u augsburgského Eiskanalu, kde hned po svých jízdách běžely jedna druhé fandit.
„To pouto máme v srdci, ani si nemusíme nic říkat. Vím, že i kdyby se mi to nepodařilo, tak v cíli na mě čeká sestra, někde támhle rodiče a budou na nás pyšní, i když to dopadlo, jak to dopadlo,“ líčila Gabriela.
V Augsburgu obhajovala bronz z Bratislavy, vyšlo jí velmi dobře semifinále, v němž byla čtvrtá. Jenže ve svém závěrečném vystoupení nakupila čtyři dotyky a šance na medaili se rozplynula.
„Osm trestných sekund je strašně moc a mrzí mě, že jsem to zakončila takhle. Možná jsem to chtěla dohnat a přišly další dotyky,“ vyčítala si. Její semifinálový výkon by přitom na medaili stačil. „Jenže kanál je nevyzpytatelný a dost se mění, je složité předvést znovu stejnou jízdu,“ věděla.
Její starší sestra měla problém zhruba ve třetině trati, kde ztratila dost času a přidala trestný dotyk. „Rozhodil mě už válec před tím a nezvládla jsem se vrátit do té stopy,“ popisovala. „Těší mě finále, ale s vystoupením v něm už nejsem spokojená,“ přiznala.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Na druhou stranu finále v bouřlivé kulise více než 7000 fanoušků bylo zážitkem, na který budou talentované sestry vzpomínat.
„Atmosféra byla skvělá, podobně jako v Troji. Fandili navíc všem, proto jsem ráda, že jsem si tu finále zajela. Srovnala jsem se i s nervozitou, ty chyby nebyly hlavou, ale špatným technickým provedením,“ věděla Martina Satková, která si finále mezi světovou elitou zajela už v roce 2014 jako patnáctiletý benjamínek.