Článek
Jaké pro vás byly týdny po zisku zlata? Povedlo se vám užít si rodinu, jak jste plánoval, nebo vám to množství společenských akcí a návrat k tréninku neumožnily?
Akcí bylo hodně, ale dařilo se mi s rodinou trávit poměrně dost času. Nejtěžší bylo, když jsem jel někam dál a musel tam přespat, pro Jiříčka to bylo (starší syn) těžký a pro mě samozřejmě taky. Takže prvních pár týdnů po olympiádě bylo v tomhle směru hrozně těžkých, ty poslední už byly víc v pohodě, věnoval jsem se tréninku a byl i víc doma.
Jak dlouhou pauzu od tréninku jste si dopřál?
Měl jsem si dát tři týdny, nakonec z toho byly jen dva. Ale začal jsem jezdit hodně volně, pak přišly tři týdny přípravy, kdy už jsem nechtěl žádné akce, nakonec to úplně nevyšlo, takže to byla trochu překážka, abych se perfektně připravil. Byl jsem unavený i z jiných povinností než pádlování, ale nemůžu říct, že bych netrénoval, věřím, že formu z Tokia se mi dařilo držet.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Na mistrovství republiky na Lipně jste jako olympijský vítěz dojel až čtvrtý, teď už by forma měla být vyladěnější?
Já na Lipně udělal dvě chyby, nebylo to tak, že bych na to neměl. Až jsem byl překvapený, že jsem se cítil výborně a podal velice slušný výkon, protože Lipno dlouhodobě není moje trať. I teď se cítím dobře, jen si nejsem jistý, jestli vydržím až do cíle a nedojde mi, to je největší otázka. To ukáží až závody, nedá se to úplně vyzkoušet, trať je tady hodně fyzicky náročná.
Kanál v bratislavském Čunovu prošel velkou přestavbou, tréninků jste tam moc nestihli. Jak se to může projevit při šampionátu?
Mě ta trať hrozně baví, je i obtížností na úrovni Londýna. Je ale pravda, že se tu voda trochu mění, bude hodně záležet na staviteli a tréninků jsme moc neměli.
Jak těžké je nastavit si v hlavě, že se jede mistrovství světa, kde obhajujete zlato, přitom ten největší vrchol už máte úspěšně za sebou?
Je to druhý vrchol sezony, ale pořád mistrovství světa, kde chci uspět. Vždycky jsem byl zvyklý, že na mistrovství světa měla být forma největší, jaká může být, dlouhodobě jsem se k němu připravoval. Teď už ten hlavní závod proběhl a já se dva měsíce snažím formu neztratit, snad si mi to povedlo. Určitě kdybych se vykašlal na všechny mediální povinnosti, zvládl bych se připravit ještě líp, ale věřím, že na tom nejsem špatně.
Čeští medailisté z her v Tokiu přišli na Olympijském festivalu, zprava kajakář Jiří Prskavec, judista Lukáš Krpálek a kanoista Lukáš Rohan.
Vy jste vyhrál olympiádu, Vít Přindiš mistrovství Evropy i Světový pohár. Soupeřů budete mít jistě víc, ale jak si věříte na svého krajana?
Pokud to dospěje do situace, že se rozhodne mezi mnou a Vítkem, tak se sakra těším. Ale rozhodně nepodceňuju další závodníky, není to mistrovství republiky, ale světa. Bylo by krásné, kdybychom si to rozdali spolu, ale obávám se, že do toho promluví i pár dalších.
Každopádně jste jako Češi ovládli letos všechny velké závody, Jakub Krejčí vyhrál šampionát do 23 let… Bylo by hezké udržet vítěznou tradici do konce sezony.
Je pravda, že pokud bychom vyhráli i mistrovství světa, tak letos nebudeme mít zlato jen z mistrovství světa juniorů, to by Martin Rudorfer (skončil stříbrný) dostal za uši. (úsměv)
Vás v Bratislavě čeká jedna velká premiéra. Poprvé se představíte v disciplíně extrémní slalom, která se pojede i za tři roky na olympiádě v Paříži. Trénoval jste?
Zkoušel jsem si to v neděli, kdy jsem si poprvé skočil z té rampy. Z kvalifikace se do hlavní soutěže dostanou jen dva ze čtyř za každou zemi, pro mě to bude hlavně zkouška a vůbec nevím, co čekat, jak budu rychlý… Já tu kvalifikaci, která se jede na čas, ani pořádně neviděl, nezkusil jsem si ty nafukovací branky. Na trénink nám je tu nestaví, tak nevím, jak se chovají. Budu muset nakoukat videa, jak se odsouvají, protože se tam dá získat čas a v kvalifikaci rozhodují i setinky.
Věříte, že vás tento kontaktní závod bude bavit, nebo jde spíše o pragmatické rozhodnutí směrem ke hrám v Paříži?
Hlavně bych se snažil, aby se mi nic nestalo. Pokud kros nebude součástí naší olympijské nominace, zřejmě bych se mu nevěnoval. Nechci to zavrhovat dopředu, třeba se mi bude líbit, ale spíš se bojím, aby mi to někdo třeba nenarval do ruky, nejsem typ, který by uměl jezdit s tím, že má černo před očima.
V hlídkách, kterými šampionát ve středu začne, jste naopak s Přindišem a Vavřincem Hradilkem jako doma.
Zkusili jsme si je v neděli i pondělí. Je pravda, že jsme toho spolu odjeli tolik, že věřím, že to bude úplně v pohodě. Víme o sobě, na té těžké trati to bude spíš o individuálních průjezdech, aby nikdo neudělal chybu.
