Článek
Dvojnásobná olympionička kariéru prakticky ukončila už po loňské sezoně. „To už jsem si na každém závodě říkala, že jsem tam naposledy, tak to občas bylo emotivní,“ přiznává.
Nastoupila do práce, kde se věnuje daním, na vodě nebyla skoro sedm měsíců. Ale ještě se chtěla rozloučit na domácí trati, kde se přede dvěma lety stala mistryní Evropy. S věrnými fanoušky, rodinným podpůrným týmem i ostatními vodáky.
Trať sjela do poloviny, vystoupila z lodi a s dojetím přijímala gratulace i květiny, plnila přání o společnou fotku… „Věděla jsem, že to pro mě bude těžké, ale bylo to moc krásné,“ vyprávěla dvaatřicetiletá už bývalá slalomářka.
Novozélandskou kamarádkou Martinou Wegmanovou, která se v Troji připravuje, se nechala zlákat na společný trénink. „A bylo to špatné, nebyla jsem schopná otočit loď, zjistila jsem, že bych měla potrénovat,“ usmívala se. Při rozlučkové jízdě už si slalomové návyky obnovila. „Ale to jsem si říkala, že nechci moc pádlovat, spíš si to užít a dívat se na tribuny,“ vykládala.
Další závody mezi domácí elitou už nepřidá. „To bych musela trénovat. Je hezký pocit, když vám loď jede. Ale když nemáte netrénováno a loď nejede, už to tak pěkné není,“ ví.
A zatímco ostatní slalomáři mířili slavit či zapíjet žal na tradiční party po nominaci, Minařík Kudějová už má jiný životní rytmus. „Musím v pondělí do práce,“ hlásila vystudovaná inženýrka. „Je pravda, že první dva měsíce jsem přišla domů z práce, najedla se a šla spát. Byla jsem pořád unavená,“ popisovala přechod ze sportovního do civilního života.