Článek
Závodila jste poprvé od mistrovství světa v krátkém bazénu, proč přišla delší pauza?
Jak jsem byla vloni zraněná, primární úkol byl natrénovat, co mi chybělo, nemělo smysl závodit. Navíc jsem nikdy nebyla sportovec, který by chtěl objíždět všechny závody. Ráda na ně jezdím natěšená, když se jich přejím, není tam ta správná nervozita. Byla jsem teď zase ve svém živlu, dlouhý bazén mi chyběl.
Otázka na zdraví u vás není jen společenskou formalitou…
Super, všude to klepu. Dlouho jsem při tréninku nezažívala ten pocit únavy, kdy jste namožení. Vždy mě v poslední době zastavilo nějaké zranění nebo omezení, tak je super zase cítit bolest při tréninku. (úsměv) Laktát nabíhá do nesmírných hodnot, to je dobré znamení.
Ve skupině švýcarského kouče Luky Gavrily se moc často do Česka nedostanete.
Většinu času jsme byli v Rakousku, pak jsme se přesunuli na Filipíny, potom Tenerife a zase Rakousko. Tenerife mám ráda, je tam super zázemí, krátký i dlouhý bazén, protiproud, možnost lítat s dronem. I mimo plavání, když jste tam měsíc, je fajn, že si máte kam zajít na kafe. Filipíny jsou také super, ale je náročnější tam něco zorganizovat...
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Dron už je dnes běžnou součástí tréninkové výbavy plavců?
Asi není moc skupin, které by ho používaly. V technice se řeší detaily, potřebujeme záběry ze všech úhlů. Takže máme měřené úseky natočené z boku ze břehu, shora z dronu a pod vodou.
Jak dlouho pak trvá rozbor tolika záběrů?
Hodně dlouho. Po tréninku neděláme nic jiného, než že koukáme na videa, hledáme chyby a píšeme si poznámky, co můžeme zlepšit.
S cílem vrátit se do životní formy k osobnímu rekordu z finále tokijské olympiády?
Určitě se mu chci minimálně přiblížit. Mám na to i podle časů z tréninku.
