Článek
V průběhu týdne v Kazani za ní přišla trenérka Petra Škábová s otázkou: „Báro, neodhlásíme tu dvoustovku?“ Zamítavou odpověď sama tušila. A také přišla. „Ale už jsem si s Bárou prošla zdravotně spoustu věcí, takže vím, že zdraví má absolutní přednost,“ vysvětlovala.
Už před odletem viděla, že její elitní svěřenkyně není v ideální kondici, v sobotu musela podstoupit i menší zákrok na dásni coby důsledek nemoci. Naštěstí s blížícím se finále její parádní trati se stav Seemanové lepšil, zbývalo ji opět nabít sebedůvěrou.
„Odbouraly jsme věčné ptaní, jak jí je. Nevím, co prožívala uvnitř, protože když plavce potrápí i slabší viróza, má vliv na dech, který je hodně důležitý, ale nedala na sobě nervozitu znát,“ viděla trenérka.
Sama si během finále na tribuně prožívala perné chvilky. „Věděla jsem, že Bára bude bojovat, ke konci jsem se jen modlila, aby jí zbyly síly, což se stalo,“ oceňovala Škábová.
Jenže prostoru na doléčení je po pondělním ranním návratu minimum. „Budu doma přesně 24 hodin, musím se dát do kupy,“ hlásí Seemanová. Pak má povinnosti v Mezinárodní plavecké lize.
„To mě trápí. Doma by byla do konce týdne v posteli,“ přiznává Škábová. „Mluvila jsem o tom s trenérem týmu, prosila ho, aby ji vynechal z prvních závodů. Samozřejmě prosit můžu, jak chci, ale slíbil mi, že na ní dají pozor,“ věří Škábová v trenérskou domluvu.