Článek
„Musíte zažít pohled seshora. Jedině pak pochopíte...," říká Navrátil nekompromisně a jeho vůli poodhalit ze zákulisí extrémních skoků maximum nezlomí ani sílící monzunový liják, který Kwangdžu celou sobotu skrápí. Montovanou konstrukcí protéká voda, české medailové želízko je ale ve svém živlu.
Vlastní cesta na vrchol věže se točí ve třinácti poschodích, ke každému stoupá deset schůdků. Cestou vzhůru míjíme platformy ve výšce 5, 7 a 10 metrů. Trubky tvořící konstrukci skřípají a ve dvaceti metrech míjíme můstek, z nějž skáčou při závodě ženy. K nejvyššímu odrazovému místu na celé věži s výškou 27 metrů vedou po sto třiceti stupních ještě tři poslední schůdky.
„Musíte až ke kraji!" vybízí Navrátil k pohledu na modrou hladinu dopadového bazénu, který se z výšky jeví jako zahradní bazének. Ruka se jen nerada pouští zábradlí, namoklá podlaha platformy tvořená dřevěnou deskou nebudí příliš důvěru. Z díry pod nohama zašimrá v útrobách. „A teď vám ukážu, jak se věž rozklepe při odrazu," dupne vší silou tak, že se nohy rozvibrují. Třese se i schodiště - to za námi rázně stoupá jeden z dobrovolníků střežících věž, který neplánovanou exkurzi do království extrémních skokanů bez okolků ukončuje.
Nejvyšší bod si nechal na neděli
„Chci, aby ten pohled lidi zažili na vlastní kůži. Dostat se až tam nahoru trvá léta," kývne hlavou Navrátil směrem k nejvyššímu bodu věže, když opět stojíme na pevné zemi. Sedmadvacet předlouhých metrů skokané prosviští za necelé dvě sekundy, v okamžiku dopadu do vody letí rychlostí 85 km/h. Každá chyba nebo zaváhání v téhle disciplíně znamená minimálně velkou bolest.
I proto se český závodník pod zamračeným nebem v Kwangdžu při úvodním sobotním tréninku soustředil na skoky z desetimetrové platformy. „Skočil jsem si třikrát, čtyřikrát... Každý skok byl k něčemu dobrý, chtěl jsem získat jistotu při odrazu a dopadu, čuchnout si k tomu. Na nedělním tréninku půjdu už i na sedmadvacet metrů," plánoval a ještě stíhal komentovat výkony soupeřů. „Tohle byl nejtěžší skok na světě," poznamenal po náročném kousku Ukrajince Oleksije Prygorova se čtyřmi salty a dvěma a půl vruty.
Navrátil vinou poraněných zad zastavil v letošní sezóně práci na obtížnějším skoku slibujícím vyšší bodové ohodnocení díky většímu koeficientu a vsadí na precizně provedenou jistotu, která mu přinesla stříbro před dvěma roky v Budapešti - trojité salto napřed s dva a půl vrutem a stojku s dvěma a půl saltem a dvěma a půl vrutem.
„Každý den je jiný. Kluci, kterým to vyšlo dneska, mohou zítra zklamat. Proto jsem se nesnažil skákat hned první den z 27 metrů. Nemá cenu se stresovat, příležitostí skočit si z nejvyššího můstku ještě bude víc. Celé je to o zkušenostech, atmosféra závodu sebere každého jinak," má jasno ostřílený harcovník, který se ve světové špičce drží od roku 2009.
Ze staré gardy přitom zbyl vedle Navrátila už jen legendární Gary Hunt, který je i v Koreji hlavním favoritem. „Vzpomeňte si ale na Budapešť, kde Gary zariskoval a posledním skokem spadl z prvního místa na šesté. Teď už ubral vrut a skáče to na jistotu," poznamenal český reprezentant.