Článek
Na rozdíl od sobotní smršti Petry Kvitové nabídlo mužské finále vyrovnané drama plné zvratů, na jehož konci se radoval Djokovič. Mohl se tak opět zakousnout do sousta trávy z wimbledonského centrkurtu a vítězství poslat své budoucí manželce a ještě nenarozenému dítěti. Fanoušci Rogera Federera se v tu chvíli museli v duchu ptát, zda se jejich idol ještě někdy dočká vítězné pocty, ale otec dvou párů dvojčat o sobě nepochybuje.
„Jsem velmi šťastný za to, jaké výkony jsem tady v uplynulých dvou týdnech předváděl. Jasně mě to utvrzuje ve víře, že to je odrazový můstek k dalším skvělým věcem v budoucnosti," těšilo aktuální světovou trojku, která na cestě do letošního wimbledonského finále ztratila jediný set.
Skvělý zápas!
Ve finále pak nadchl fanoušky, když se ve čtvrté sadě dostal ze stavu 2:5, set vyhrál a vynutil si páté dějství. „Byl to skvělý zápas a moc jsem si užíval, že jsem mohl být jeho součástí. Ať už člověk vyhraje nebo prohraje, finále Wimbledonu je vždy speciální událost, na kterou se nedá zapomenout. Obzvlášť když je tak dramatické jako to letošní," pochvaloval si úroveň utkání rodák z Basileje.
„Mělo úžasnou kvalitu od obou hráčů. Myslím, že jsme nakonec mohli oba odejít z kurtu šťastní. I když samozřejmě Novak o něco více než já. Ale celkově jsem opravdu spokojený," ujišťoval Federer.
Nicméně zároveň přiznal, že bezprostředně po prohraném utkání prožíval „neuvěřitelný smutek". Ani neměl náladu se dát do hovoru se slavným královským párem, britským princem Williamem a jeho ženou Kate, vévodkyní z Cambridge, kteří sledovali finále z lóže a podle všeho drželi palce právě Federerovi.
„Nebyl jsem zrovna v nejlepším stavu. Byl jsem neuvěřitelně smutný v okamžiku, kdy jsem opouštěl kurt a pro všechny tři to tak byla trochu obtížná situace. Oni ale byli velmi milí, utěšovali mě po porážce a popřáli mě hodně štěstí," vysvětloval poražený finalista okolnosti setkání s ostře sledovaným párem britské královské rodiny.
Federer naposledy triumfoval na grandslamovém turnaji v roce 2012 právě ve Wimbledonu. Přestože už mu brzy bude 33 let, nevzdává se naděje, že ještě někdy na grandslamový trůn usedne. „Ať se děje cokoliv, nezbývá než dál čekat a věřit. Možná brzy přijdou další velké věci," dodal.
