Článek
S manželem léta pracovali v Kopaoniku, srbském horském středisku, kde provozovali rychlé občerstvení. Právě tam na táboře pro předškoláky si okolí stále více začalo všímat talentu jejich syna, který byl vyspělejší než vrstevníci a vynikal.
Ale na velkolepý rozjezd kariéry nebyly peníze ani znalosti. Nikdo z rodiny tenis nehrál. A sama sebe matka současné hvězdy rozhodně nevnímala jako ambiciózního rodiče, který chce mít syna šampionem. „Většinu sezony jsme dělali jen na zaplacení nájemného a dluhů," vzpomínala na těžké fáze života. „Často přitom přemýšlíte, zač dětem koupit chléb a základní věci. Bolelo to, byla jsem zoufalá. Ale pokud nemáte na výběr, nějak to zvládnete," pokračovala s tím, že na synovu tenisovou aktivitu sháněli peníze všelijak. Manžel Srdjan hledal v nouzi pomoc i u pochybnějších, snad až mafiánských zdrojů.
„Samozřejmě půjčky dávali s vysokými úroky. Byl to začarovaný kruh. Museli jsme si půjčovat na splacení dluhů. A pak zase. A čím víc cítili, jak naléhavě to potřebujeme, tím více navyšovali úrokovou sazbu. Když Novak jel poprvé na juniorský Roland Garros, zvedli ji okamžitě z 10 na 15 procent. Ale co jsme měli dělat den před odjezdem, nešlo to jinak. Musíte to vzít. A Srdjan pak odjel s Novakem a já zůstala doma se dvěma malými dětmi bez peněz na chleba. Myslím, že jsme byli velmi stateční. Pokud by se Novak narodil v jiné zemi, všechno by bylo jiné. Neměli jsme žádnou podporu ani pomoc," posteskla si.
Její manžel v té době obrazně řečeno klepal na tisíce dveří, aby našel sponzora. Marně. „Mluvil s podnikateli o tom, zda nechtějí investovat do Novaka. Ale neslyšeli na to. Škoda pro ně, dnes by třeba vydělávali miliony," poznamenala.
Připomněla též ataky poté, co se její syn připojil k iniciativě Kosovo je Srbsko. Zažila i komičtější situace v době, kdy Djokovič získával první větší peníze za úspěchy. „Pamatuji si jeho první finále v roce 2005 v Londýně a peníze, které jsme dostali," líčila.
Dijana a Srdjan Djokovičovi
Na letišti vyšší hotovost budila pozornost. „Všechny peníze z turnaje byly u mě, a když se mě zeptali, kolik v tašce je, začala jsem koktat, protože jsem to opravdu přesně nevěděla. Naštěstí se to vysvětlilo a pustili nás."
Poznala také, že v synově kariéře jsou nezdary, které ho mrzí trvale. „Slzy v (olympijském) Riu jsou největší, jaké jsem kdy zažila. Měl problém s loktem, k tomu nedokázal odolat tlaku," vracela se k OH 2016, kde vypadl již v úvodním kole s pozdějším stříbrným Juanem Martínem del Potrem.
Připomněla též, že syn je tak jako ona silně věřící. „Novak nosí kříž z Hilandaru (řeckého kláštera). Nemusí ale s vírou do kostela, má své modlitby na ráno i večer. Pomodlí se, kdykoli potřebuje," nastínila a připomněla v této souvislosti historku z úspěšného souboje syna s Rogerem Federerem ve Wimbledonu, kdy úporně při vítězných úderech svírala kříž, vlastní amulet. „Zachránil ho sám Bůh," usoudila.
Synovi už by nechtěla mluvit do tenisových, osobních ani jiných věcí, i když se jí některé nelíbí. Má ale směrem k němu prosté přání. „Chtěla bych s ním být pár chvil v klidu a prohodit pár slov. Jenže pořád je kolem něj spousta lidí."
