Hlavní obsah

Wimbledon? Vondroušová spíš myslí na Paříž. Olympiáda je hrozně velká věc, říká sportovkyně roku

Aktualizováno

Už byla ve finále French Open i olympiády. Červencový wimbledonský triumf pak Markétu Vondroušovou katapultoval mezi největší tenisové hvězdy planety. Hlavně díky němu získala prvenství v letošní anketě Sportovec roku 2023. I když se kvůli čtvrtečním událostem v Praze neúčastnila slavnostního vyhlášení. „Je to hrozná tragédie, něco šíleného,“ řekla 24letá hráčka.

Foto: Vlastimil Vacek, Sport.cz

Tenistka Markéta Vondroušová se sestrou během slavnostního vyhlášení ankety Sportovec roku 2023

Článek

Kdo by si podle vás ocenění z dalších členů českého top 10 zasloužil nejvíc?

To je těžké říct. Všichni, kteří tu jsme, odvádíme skvělou práci, všechno jsou to skvělí sportovci. Dáváme do toho maximum.

Byl to pro vás skutečně ten nejvýjimečnější rok kariéry?

Sezona byla skvělá, dlouhá a náročná. Myslím, že si to ale z mého týmu a okolí nikdo nepředstavoval, že se tohle bude dít. Léto bylo skvělé a mám na něj úžasné vzpomínky. To mi už nikdo nevezme. Kdyby mi někdo řekl poté, co jsem začínala hrát po operaci, že vyhraju Wimbledon, tak bych tomu těžko uvěřila.

Před vámi je teď olympijský rok, navíc se hraje na Roland Garros, kde jste byla v roce 2019 ve finále, a z Tokia budete obhajovat stříbro.

Je to velká výzva. V Tokiu jsem hrála finále a hrozně jsem si to užívala. Bylo to bohužel bez lidí a takové smutné. Pak i to vyhlášení. Paříž je na tohle skvělá, pro mě je to speciální místo. Je tam super atmosféra a budu se snažit na to navázat. I když program je nabitý. Olympiáda bude po Wimblasu, který je na trávě, půjde se zpět na antuku, pak se přeletí do Ameriky na beton. Ale olympiáda je pro každého hrozně velká věc.

Liché roky se vám obvykle daří, sudé nebývají tak výrazné. Co čekáte od sezony 2024?

Budu obhajovat hodně bodů a turnajů je strašně moc. Bude to náročné, ale musíme se snažit uzpůsobovat tomu, aby výkony byly kvalitní a byla jsem plná sil.

Jak se rozjela příprava?

Tento týden už je trochu náročnější. Ve středu bylo vyhlášení Zlatého kanára. V noci jsem přijela z Přerova, byla jsem trénovat. Minulý víkend už jsem měla zápas v extralize, takže jsem si zahrála pár bodů. Příprava je kratší, než jsem zvyklá. Pauzu jsem natahovala, co to šlo. Ale těším se na novou sezonu, už mi to chybí.

Začnete ji United Cupem smíšených týmů, co od toho čekáte?

Já hrozně ráda jsem takhle v týmu. Na začátek sezony je to super, že najedeme do nějakého rytmu a bude nás tam hodně pohromadě.

Foto: Luděk Peřina, ČTK

Markéta Vondroušová z I. ČLTK Praha získala titul Zlatého kanára

Střihnete si i mix s Jiřím Lehečkou?

Myslím, že si zahrajeme. Domlouvali jsme se předem, že se přihlásíme a bude to sranda. My tohle moc nehrajeme, takže to bude něco nového. Jirka hrál minulý rok s Maruškou Bouzkovou.

Australian Open se natahuje na 15 dní, co vy na to?

Začíná se v neděli, jo? Není to extrémní změna. Ani to neřeším. V Paříži je to taky a nikomu to nevadí. Nám je to obecně jedno, jestli je to 14 dnů nebo 15.

Vzpomínáte občas na Wimbledon?

Já musím říct upřímně, že člověku to tolik nedochází. Ale pak si řeknu: Jo vlastně, vždyť já mám doma ten talíř… Ale není to něco, s čím člověk denně žije, že by na to myslel, ale občas mi to vyskočí v hlavě, že jsem vyhrála. Posílali mi i knihu z Wimbledonu, kde jsou fotky z těch dvou týdnů, takže jsme si to doma prohlíželi a je to hrozně dojemný vidět to zpětně.

Podruhé během dvou dnů jste se hodila do gala. Jak se cítíte ve večerních šatech?

Je to pro nás velká změna jako pro sportovce, většinou býváme v teplákách. Na pár večerů je to dobré, ale podpatky mě ničí. Jsem ráda, že je nemusím nosit každý den.

Do Austrálie letíte brzy, užijete si vůbec vánoční svátky?

23. jedeme do Sokolova, kde mám taťku, babičky a dědečky. 24. jsme v Praze s rodinou a jsme všichni pohromadě. 25. už poletím, to už nebude cukrovíčko.

Prozradíte i novoroční přání?

Chci, aby rodina byla pohromadě a zdravá, to je pro mě nejdůležitější. Já tu sezonu na mě po zdravotní stránce zvládla hrozně dobře, to musím taky zaťukat. Nebylo tam ani jedno zranění, které by mě nějak zásadně vyřadilo. Měla jsem jen problém s loktem v Asii. Doufám, že to bude tak pokračovat.