Článek
A svoji touhu předvedla v prvním kole Wimbledonu. Vyšlápla si na nasazenou osmadvacítku Alison Riskeovou z USA a po výsledku 6:2, 4:6 a 6:1 zaznamenala premiérovou výhru v slavném All England Clubu. „Přála bych to zažít každému tenistovi,“ řekla novinářům.
Po vyhrané první sadě už ve druhé ztrácela 1:5. Snížila na 4:5, ale o set přišla a musela rozhodnout třetí sada. „Z druhého setu jsem se ale nehroutila. Věřila jsem svojí hře a věděla jsem, že když budu hrát, co umím nejlíp, tak ve třetím setu prostě vyhraju,“ řekla Martincová, jež v rozhodujícím dějství ztratila díky aktivnější hře od základní čáry jediný game.
Po postupu do druhého kola tak má naději vylepšit si současné 87. místo v pořadí dvouhry WTA a dostat se do osmé desítky. „Když se něco povede na grandslamu, tak to tenisový život ovlivňuje. Je větší klid na plánování turnajů. Ale nejsem uspokojená nebo ukojená, že jsem tady, neznamená to, že nechci nic uhrát. Když se uspokojíte, tak to je špatně a nemůže to pokračovat dál,“ řekla.
Inspirací pro Martincovou může být příběh její vrstevnice Barbory Krejčíkové. Ta se také dlouho nemohla dostat do stovky, dokázala to až loni na podzim a nyní už je po triumfu na nedávném Roland Garros grandslamovou šampionkou dvouhry a čtrnáctou hráčkou světa.
„Klobouk dolů před Bárou, že má takovou šňůru. Je to neskutečné. Ten příběh je inspirativní, může to pomoct celkově v tenise i ve sportu spoustě lidí. Pro mě byla Bára vždy neskutečně nadaná tenistka. Nechci říkat, že mě to nepřekvapuje, ale ona je jedna z mála, která má pro tenis fakt extrémní cit. Málokdo to má takhle jako Bára. Byla jen otázka času, kdy to přijde,“ řekla Martincová.
Upozornila, že napodobit Krejčíkovou se nepovede každému. „Je to unikátní, stane se to jednou za čas. Nechci, aby se na mě vázalo očekávání. Tenis hraju, protože mě baví, protože chci vyhrát každý zápas. Nemám sílu, abych letěla třeba do první desítky,“ odhaduje Martincová.
Wimbledon je vážený turnaj i díky tradicím, které dodržuje. Jednou ze základních pro hráče je bílé oblečení. „Je to prestiž a určitě by to mělo zůstat. Díky tomu je ten turnaj kouzelný,“ řekla hráčka, která s celou potetovanou levou rukou působí na své okolí jako rebelka. „Ale úctu mám. A říkala jsem si, jestli budu moci hrát s tou potetovanou rukou, protože je to dost tmavé. Říkala jsem si, aby to nechtěli překrýt," usmála se šestadvacetiletá Martincová. Ruku ale zahalovat nemusela.
