Fakt jsem tady nechtěla být! Krejčíková nebojovala jen se soupeřkou, z postupu si moc nepamatuje

Nejraději by podle svých slov zůstala v posteli, ležela a nic nedělala. Podobně jako cestou za senzačním titulem na Roland Garros ale nevypustila míč a vyhrála 7:6, 3:6 a 7:5 za dvě a půl hodiny. "Hrozně moc to pro mě znamená. Bylo to strašně náročný a jsem vyčerpaná."

Obtížnost utkání přirovnala k semifinále na antuce v Paříži, v němž odvrátila mečbol a zdolala Řekyni Marii Sakkariovou. "To byl dlouhý a fyzický zápas. Tohle byly dva nejnáročnější zápasy za poslední měsíc. Zase jsem to ale zvládla a bojovala do posledního míče."

Podle svých slov přemýšlí i po grandslamovém titulu na French Open stejně. Jednu věc o sobě ale nevěděla. "I když se mi třesou nohy, necítím se dobře, tak stále můžu bojovat a také vyhrát. Před Paříží jsem určitě nevěděla, že tohle v sobě mám. Na tom chci stavět," řekla.

Vzhledem ke svým pocitům změnila herní styl. Chodila mnohem častěji k síti a uspěla v 35 ze 44 náběhů. "Když jsem fit, nevadí mi hrát delší výměny a cítím se v nich dobře. Ale dneska to nešlo. Věděla jsem, že musím za jakoukoliv cenu výměnu zkrátit a hned běžet dopředu."

S trenérem Alešem Kartusem se den před utkáním bavili, že by měla pro vítězné voleje chodit mnohem častěji. "A dneska jsem k tomu byla zdravotním stavem donucena. Alespoň něco pozitivního, že mě něco přinutilo víc chodit na síť," usmála se pětadvacetiletá Krejčíková.

Po proměněném druhém mečbolu klesla na kolena a hlasitě si zařvala. "Moc si nepamatuji, co se dělo. Jen jsem se snažila bojoval o každý míč, bylo to hodně nahoru dolů. Na konci, když zkazila poslední míč, tak jsem byla extrémně šťastná, že je po všem," uvedla.

Při svém debutu ve dvouhře ve Wimbledonu je tak už v osmifinále. "Cítím se velmi šťastná a pyšná na sebe. A také vděčná za věci, které se staly. Snažím si užívat všechno, co se tady děje," řekla Krejčíková a dodala: "Nečekala jsem, že budu ve druhém týdnu."