Článek
Minulý týden jste hrála v Angers proti ostřílené Cornetové (5:7, 6:7). Jaká je vaše čerstvá zkušenost s francouzským publikem?
Fandilo se hodně proti mně, ale překvapilo mě, že mi to ani tak nevadilo. Když jsem zahrála super úder, tak někdo trochu zatleskal. Když pak zahrála vítězný bod ona, zařval celý areál. Občas mi taky někdo schválně kašlal do mého servisu, hodně se křičelo ‚Allez Alizé‘, ale na to já už mám recept.
Prozradíte?
Říkají to i hráčky z top 20, že je v takových momentech, když je třeba shoda a domácí publikum bouří, dobré si představit, že vlastně fandí vám.
Po letním startu na Livesport Prague Open jste měla dost zajímavých výsledků. Porazila jste někdejší wimbledonskou finalistku Lisickou, Britku Dartovou. Co vám udělalo největší radost?
Asi když jsem vyhrála čtyřicítku v Portugalsku. Ale byla jsem i ve finále šedesátky v Nantes. Hrála jsem tam čtyři tříseťáky, všechno s hráčkami z top 200. A dokázala jsem si, že tuhle úroveň zvládnu i pár dnů po sobě. Fyzicky, mentálně. To mě hodně potěšilo. Proti Cornetové (bývalá světová jedenáctka) už sebevědomí ale trochu chybělo. Ten level byl zase o kousek výš. Ale každou prohrou se člověk učí.
Vaše letní vystoupení na Spartě i rozhovory, které jste tam poskytla a v nichž jste trvala, abyste měla v příjmení koncovku -ová, vzbudily silný ohlas. Cítila jste, že vás fanoušci v Česku víc berou?
Určitě ano. Bylo to super. Lidi mi píšou na Instagram, fandí víc a víc. V americkém pase mám sice napsáno Knutson, ale v Česku jsem Knutsonová. Píšete mě tak, ne?
Jasně. Ve chvíli, kdy se tenistky první stovky vesměs teprve chystají na novou sezonu, tak vy už ale zase hrajete turnaje. Je to pro vás nutnost i z finančních důvodů?
Když jsem dohrála v Nantes, tak jsem potřebovala pár týdnů pauzu, ale pak už jsem začala cítit, že bych si ráda zahrála, a zjišťovala jsem si, kde je nějaký zajímavý turnaj.
Za pár týdnů letíte poprvé na grandslamovou kvalifikaci do Melbourne. Co byste potřebovala, aby se vám cesta vyplatila?
Chtěla bych hlavně slušný výkon, dobrou tenisovou úroveň. Projít do hlavní soutěže by bylo skvělé. Ale cíle si nedávám. Teď spíš přemýšlím, jestli na Australian Open můžu vzít trenéra, nebo ne. S ním je to asi tak třikrát dražší (směje se).
Tento rok jste na turnajových prémiích vydělala v přepočtu něco přes milion korun hrubého. Musíte si finance hodně hlídat, abyste byla aspoň trochu v plusu?
Hlídám to každý týden. Mám na to tabulku v excelu… Ale pořád je to tak, že nula od nuly pojde.
Můžete dát nějaký příklad?
V Angers jsem měla jako singlistka zaplacenou jednu noc na hotelu, ale potřebovala jsem tři, když jedna stojí 160 euro. Tak jsme se domluvily ještě s jednou holčinou (Švýcarka Bandecchiová) a přihlásily jsme se i na debl. A ty tři noci jsme měly pak hrazené.
Posun do první stovky by se vám každopádně hodil.
Určitě. Já doufám, že ještě hledám svoji úroveň a bude to stoupat výš a výš. První stovka by byla neskutečná. Ale já jsem nadšená i teď. Kdybych se na místech, co jsem nyní, udržela ještě další dva roky, tak jsem spokojený člověk.
Ale nějaké plány přece jen máte, ne?
Chtěla bych na všechny čtyři grandslamy.
Zatím ale na oficiálních stránkách WTA ani není vaše fotka. Kdy tam bude?
To vypadá strašně, co? Jako nějaký anonym. Ale na dvěstěpadesátkách vám fotku udělají. Na Livesportu už ji mám, tak doufám, že brzy bude i na WTA.
Co prostředí českého tenisu, jak se v něm jako 13. hráčka domácího žebříčku cítíte?
Já se nejvíc znám s Kájou Muchovou a Bárou Krejčíkovou. Sledujeme se i na Instagramu. S Kájou jsme si pokecaly výborně na turnaji ve Varšavě. Škoda, že jsme tam obě moc dlouho nebyly, já jinak tyhle holky tolik nevidím. Jsou hrozně vysoko a já se na tyto turnaje pomalu dostávám až teď. Další české hráčky prostě tolik neznám, ale ráda bych.
Mohla jste utužit českou partu na United Cupu. Ale nabídku na start jste odmítla, proč?
Bude tam Markéta Vondroušová, v deblu by měla hrát s Miriam Kolodziejovou a já bych tam asi jen vysedávala. Přemýšlela jsem o tom hodně, je tam i finanční aspekt, ale United Cup končí v neděli (7.1.), a já bych v pondělí už měla hrát svoji první grandslamovou kvalifikaci v životě. Nakonec do Austrálie poletím dřív, ale cestou se ještě budu chystat v Thajsku.
Vypadá to, že už vás tenis docela pohltil, přitom máte za sebou úspěšná vysokoškolská studia v USA a v Anglii. Využijete toho i na tour?
Na univerzitě jsem nesledovala tenis vůbec. Neznala jsem holky z první stovky, málokdo to chápe, ale já měla tolik práce a úplně jiný život než většina mých soupeřek. Ale o tenise si s nimi vždycky ráda pokecám.
