Článek
Pět Češek mezi nejlepší desítkou hráček do osmnácti let. Pamatujete si takové období?
Juniorských úspěchů jsme měli celou řadu, ale myslím si, že nikdy jsme tolik mladých hráček mezi elitou neměli. Od první chvíle, co jsem na Štvanici v roce 1998 jako funkcionářský benjamínek přišel, mi bylo jasné, že základem všeho je práce s mládeží. Není tajemstvím, že jsme dlouhodobě nejúspěšnější český sport a že jsme i mezi federacemi na světě naprosto ojedinělá součást nejužší špičky. To ukazuje právě pohled na juniory. Ve světové stovce mají nejvíc mladých Spojené státy, devětadvacet, druhé je Česko, dvaadvacet, třetí Rusko, dvacet, a čtvrtá Francie, sedm.
Tam se přitom pracuje s úplně jiným rozpočtem, že?
Třeba Francie má rozpočet kolem 500 milionů eur, což je asi 12 a půl miliardy. To je zhruba stokrát víc, než je rozpočet Českého tenisového svazu. Svědčí to o tom, že máme unikátní, sofistikovaný, ojedinělý systém, jak s mládeží pracovat. I s rozpočtem stokrát menším máme třikrát víc juniorů a juniorek ve stovce než Francie.
V čem konkrétně spočívají specifika české tenisové školy?
Česká škola je spíše klišé. V dnešní době, kdy je svět maximálně propojen internetem a sociálními sítěmi, je těžké mluvit o nějakých školách, protože všechny školy jsou lehce napodobitelné a hlavně přenosné z místa na místo během jedné sekundy. Ale je to o tom, že dokážeme každý rok vytvořit portfolio akcí na míru. My tomu říkáme „systém řízení podle aktuálních priorit." Ten připravíme na každý rok pro toho, kterého se to týká, a kterého potřebujeme dostat do nejužší špičky, širší špičky, do základny pod špičkou. Je to alchymie na míru pro jednotlivé hráče a podle toho vytváříme všechno, co k tomu patří i s tímto mimořádně omezeným finančním zdrojováním.
Jak konkrétně takový „systém řízení podle priorit" vypadá?
Máme síť tréninkových středisek mládeže, středisek vrcholového tenisu, národních center a podobně, což jsou místa pro koncentraci přípravy. Ale hlavně to portfolio, ta mozaika akcí je dokonale promyšlený systém, kdy tomu kterému jednotlivému reprezentantovi šijeme na míru to, co on právě nejvíc potřebuje, co on poté absolvuje, abychom ho tedy posunovali tam, kde je v té pyramidě v danou chvíli potřeba. Teď je to třeba nejvíce vidět na Macháčovi, pak máme dalších deset dvanáct šikovných mladých a za nimi vytváříme příležitosti pro další a další, kterým je třeba dělat na míru způsob podpory. Je to dobře vidět u holek, protože letos v hlavní soutěži juniorky Roland Garros je devět Češek. Která jiná země to má?
Mladé tenistky dominují. Proč se to v podobné míře nedaří i u juniorů?
To je velmi jednoduché. Když jste tatínek, který má dvě šikovné dcery, tak v majoritě případů tu šikovnou holku přivedete na tenis. Až potom přichází zájem o basket, volejbal, plavání, gymnastiku, atletiku... To znamená, my máme největší kvantum nejtalentovanějších holek, které mají ke svému růstu připravený dokonalý systém podpory a výsledek je právě devět juniorek v hlavní soutěži juniorky Roland Garros. A kluci? Holky jsou přeci jen trošku tvárnější, víc poslechnou atd. Kluci jsou komplikovanější, ale na druhou stranu, my sbíráme až ty třetí v řadě. Většina tátů vede své kluky nejdříve na zimní stadiony ať je to ve Vsetíně, na Kladně, Ostravě nebo v Praze, protože chtějí mít doma malého Jágra. A spousta dalších chce být zase Pavlem Nedvědem, a to jsou zase šikovní kluci z vesnic a venkova, takže ty přírodní talenty sbírají zelené trávníky. A my jsme pak až třetí. U kluků jde i o to, jak projdou pubertou a když tenisem vydělají první dolary, jestli si koupí rychlé auto, nebo to investují do sebe.
Jaký ohlas mají úspěchy českých juniorek ve světě?
Mám radost, že na tuhle otázku můžu odpovídat. Asi před pěti lety, kdy jsem byl ještě viceprezidentem Evropy, jsme měli v Paříži během Roland Garros meeting Fed Cup Committee slavnostní oběd. Byl tam prezident ITF David Haggerty a manželka prezidenta kanadského svazu řekla: ´Dave, kdo má podle tebe nejlepší systém podpory mládeže?´ A Haggerty řekl: ´Tady, Ivo v Česku´. Každý se mě pak ptal, jak je to možné, jak to děláme. Ale všem odpovídám stejně, neřeknu (s úsměvem). Máme prostě systém napasovaný na míru přesně tak, jak je potřeba. A samozřejmě je nutné říct, že máme výborné trenéry a zapálené rodiče. Máme soutěže družstev, soutěže jednotlivců, klasifikaci a všechno dokonale nastavený a připravený. Všechno zapadá jedno do druhého a z toho pramení tyto obrovské úspěchy. Nikdo ve Francii nedokáže pochopit, jak je možné, že se stokrát větším rozpočtem mají třikrát míň juniorů ve stovce.
Kdo podle vás z nastupující generace českých tenistek patří k největším nadějím?
To prezident říkat nemá, protože by to nebylo dobře. Ale řeknu jména, u kterých to vidím nejlépe, když Bůh dá a nestane se, něco velmi nečekaného. Nicméně jsou to holky Fruhvirtovy, Bartůňková, strašně věřím Noskové, protože ta jde skromně, potichu krok za krokem, sílí a sílí. Je tady Sára Bejlek, Valentová, Kovačková a další a další. Ale mohl bych říct dalších deset. Víme o nich, pozorně je sledujeme a dáváme do systému.
Po odřeknutí Maďarska se povedlo odehrát v Praze první ročník nového formátu Fed Cupu - Billie Jean King Cupu. Jaká je šance, že se v Česku uskuteční i druhý ročník?
My jsme jedním z velkých hráčů i pro tento rok. Napadla mě velmi zajímavá myšlenka, která měla velkou odezvu u zahraničních partnerů. Polsko teď má první hráčku světa Igu Šwiatekovou. Je to velká tenisová země s velkým trhem a poprvé se dostala do finále světového šampionátu. To znamená, že zápasy Polska budou určitě vyprodány do posledního místa. Slovensko se dostalo také mezi dvanáct nejlepších týmů. Takže teď si lze představit trojúhelník Česko - Slovensko - Polsko. S naším top partnerem z Třineckých železáren jsme si řekli, že by bylo skvělé, udělat to v třinecké hokejové aréně, takže by to byla Ostrava a Třinec. To bychom určitě vyprodali zápasy Česka, Slovenska a Polska.
Kvitoval by to asi celý region, nejen ten sportovní, že?
To by přivedlo desetitisíce turistů, každý musí přespat, každý tady utratí peníze za jídlo. Byl by to velký úspěch jak finanční, tak organizační. Moravsko-slezský kraj je neskutečně vděčné prostředí pro pořádání velkých sportovních událostí. Ale čas už velmi pokročil, navíc válka, ta hrůza, která probíhá, a kterou nikdo nečekal, je tím limitujícím faktorem z pohledu státní finanční podpory. Takže není jisté, jestli o tom můžeme vůbec uvažovat. Ale myslím, že jsme jeden ze dvou, tří nejhlavnějších kandidátů.
Jste prezidentem Tenis Europe, uvažoval jste i o kandidatuře na předsedu ITF?
Evropa je největší, nejsilnější a nejvýznamnější tenisový kontinent s největší tradicí a významem pro světový tenis. Být prezidentem Evropy je pro mě velká výzva, odpovědnost a určitě zůstanu kde jsem. Tím odpovídám na váš dotaz, na prezidenta ITF kandidovat nechci.