Tenisové odchody roku 2018: Loučí se "zrádce" české krásky, Nadalova černá můra i světová jednička

Jeho tenisovými idoly byly Boris Becker a Pete Sampras, cílem pak světová desítka. Svým vzorům se sice nevyrovnal, ani útok na TOP 10 nakonec nevyšel, přesto může být kolumbijský tenista Alejandro Falla se svou kariérou spokojen.

Do vzpomínek fanoušků se nejvíce zapsal životním zápasem v 1. kole Wimbledonu v roce 2010, ve kterém vedl nad Rogerem Federerem 2:0 na sety a byl blizoučko obrovské senzaci. Nepovedlo se. O dva roky později se však levou rukou hrající tenista probil na svou životní 48. příčku. Jediné, co mu chybělo, je alespoň jeden turnajový triumf.

Poslední zápas Falla odehrál v říjnu na challengeru ve Fairfieldu ve Spojených státech, kde podlehl v prvním kole kvalifikace. "Jsem plný emocí. Myslí mi běží vzpomínky na kariéru, na všechno, co jsem pro tenis musel obětovat, na problémy a úspěchy, kterých jsem dosáhl," říkal se slzami v očích na tiskové konferenci v Bogotě kolumbijský tenista.

VIDEO: Falla v souboji 1. kola Wimbledonu s Federerem

Jeho jméno se nikdy nebude skloňovat mezi největšími osobnostmi německého tenisu. V konkurenci Borise Beckera, Michaela Sticha, Tommyho Haase či nastupující superstar Alexandera Zvereva se za to však nemusí stydět. Florian Mayer má za sebou výbornou kariéru.

Narozdíl od Fally vyhrál dva turnaje ATP (2016 Halle, 2011 Bukurešť) a právě v sezoně 2011 se dostal na své životní osmnácté místo. A mohl to dotáhnout ještě dál. Brzdily ho ale zdravotní problémy, které ho provázely po velkou část kariéry.

Největší grandslamové úspěchy slavil ve Wimbledonu, kde se dvakrát probil do čtvrtfinále (2004 a 2012). S kariérou se 191 centimetrů vysoký tenista rozloučil na letošním US Open prohrou s Čoričem v 1. kole.

Tu nejlepší část kariéry prožil Gilles Muller paradoxně v jejím samém závěru. Životní se pro lucemburského tenistu stala sezona 2017, ve které vyhrál své dva jediné tituly (Hertogenbosch, Sydney) a dostal se na fantastické 21. místo světa.

Podobně jako Falla odehrál životní grandslamový turnaj ve Wimbledonu ve svém slavném roce 2017, kde došel až do čtvrtfinále. Skončit přitom mohl už ve druhém kole na Lukáši Rosolovi, proti kterému odvracel mečboly. Zápas kariéry však přišel ve čtvrtfinále, kdy k šoku celého tenisového světa v pětisetové bitvě zlomil Rafaela Nadala.

Mezi posledních osm se Muller na grandslamu dostal i v roce 2008 na US Open, kde prohrál s pozdějším vítězem Rogerem Federerem. A ani semifinále nebylo daleko. Marinu Čiličovi podlehl až po pětisetové bitvě.

O to krutější vystřízlivění přišlo tento rok. Pětatřicetiletý tenista vyhrál jen deset zápasů, devatenáct prohrál. S kariérou se stejně jako Mayer rozloučil porážkou v prvním kole US Open s Italem Sonegou.

VIDEO: Sestřih zápasu 4. kola Wimbledonu Muller - Nadal

Na jméno ruského bohatýra tenisová historie jen tak nezapomene. A nejen kvůli tomu, že byl výborným tenistou, který to dotáhl až na osmé místo světa a vyhrál deset turnajů ATP. Ale i proto, že své emoce rozhodně neschovával.

Pokud se zápas nevyvíjel pro Južného správným směrem, nemělo jeho tenisové náčiní příliš nadějí na přežití. Ani rozhodčí nebyli příliš odvázáni zjištěním, že budou soudcovat zápas bouřlivého rodáka z Moskvy.

Legendárním se však stal jeho kousek na turnaji v Miami v roce 2008, kdy vzteky mlátil raketou o vlastní hlavu tak dlouho, dokud nezačal krvácet. Ošetřovat ho následně musel i turnajový rozhodčí.

Zpátky však k jeho tenisovým kvalitám. Kromě zmiňovaných deseti turnajových vavřínů si Južnyj zahrál na každém z grandslamů minimálně čtvrtfinále, ve Flushing Meadows se dokonce dvakrát probil mezi poslední čtyři. Na vytoužený triumf však nikdy nedosáhl. A podle expertů za tím byly právě nezvládnutelné emoce, které s ruským tenistou cvičily více, než by bylo zdrávo.

S kariérou se Južnyj rozloučil před vlastními diváky na turnaji v Petrohradě, kde nestačil ve druhém kole na Roberta Bautistu Aguta.

VIDEO: Južnyj v zápase s Almagrem neudržel nervy

Tenisový obojživelník, který na špičkové úrovni zvládal dvouhru i čtyřhru. Julien Benneteau se v sezoně 2014 dostal na 25. příčku v singlovém rankingu, v deblu stejného roku dokonce na pátou. Navzdory solidním výsledkům však nikdy nevyhrál singlový turnaj, zato v deblu jich ovládl hned dvanáct včetně French Open.

Obdivovatel Ayrtona Senny či Alberta Tomby ukončil kariéru stále jako člen elitní stovky na domácím challengeru v říjnu Brestu, kde podlehl ve čtvrtfinále Italu Travagliaovi. V té době byl 63. hráčem singlového žebříčku.

"Jediné, čeho lituji, je, že jsem nikdy nevyhrál turnaj ATP. Byl jsem desetkrát ve finále, ani jednou se mi to nepovedlo," říkal k mimořádně smolné bilanci francouzský mušketýr.

Chlubit se naopak může hned dvěma skalpy Rogera Federera. Ten první navíc získal v roce 2008 v osmifinále French Open.

Spolu s Michailem Južným je neúspěšnějším tenistou, který v letošním roce ukončil kariéru. Jürgen Melzer byl stejně jako Rus osmým hráčem světa (duben 2011), vyhrál pět turnajů ATP ve dvouhře. V roce 2010 si dokonce zahrál i semifinále French Open, kde podlehl, jak jinak, Rafaelu Nadalovi.

Vynikající výkony však Melzer předváděl i v deblu, kde to dotáhl v sezoně 2010 na fantastické šesté místo, navíc ovládl s různými parťáky třináct turnajů, včetně dvou grandslamových.

Právě deblové schopnosti ho daly dohromady s českou tenistkou Ivetou Benešovou, s kterou také vyhrál v roce 2010 wimbledonskou smíšenou čtyřhru. O dva roky později se vzali, manželství však vydrželo jen tři roky.

„Já jsem holka upřímná, důvěřivá a občas toho někdo zneužije. A naše manželství s Jürgenem takhle dopadlo. Uvěřila jsem, že za to, že je přelétavý a největší sukničkář na okruhu, můžou vlastně ty holky, že ony jsou ty špatné. Získal si moji důvěru a já uvěřila, že to změním. Že budu prostě ta pravá, která ho změní. Ale pak zjistíš, že ty holky byly normální a že chyba byla v něm. Okolí jsem uvěřila, až když bylo po všem," říkala po krachu manželství Benešová.

Poslední Melzerův zápas se odehrál na konci října stylově na turnaji ve Vídni, kde si nejdříve překvapivě poradil s Milosem Raonicem, aby kvůli zdravotním problémům nenastoupil k duelu s Kevinem Andersonem.

"Zvíře". Takovou přezdívku nosil po celou svou kariéru běloruský tenista Alex Mirnyj. Rodák z Minsku vyhrál jeden singlový turnaj (Rotterdam, 2003), ve stejném roce se dostal na své singlové maximum, kterým byla osmnáctá příčka.

Své hlavní úspěchy však sbíral v deblu, kde vyhrál neuvěřitelných 52 turnajů během kterých vystřídal více než sto parťáků. Světovou jedničkou se stal v červenci roku 2003.

Své kvality prokazoval i na grandslamech. Čtyřikrát vyhrál čtyřhru na Roland Garros (2x Björkman, 2x Nestor), dvakrát slavil deblový grandslamový titul na US Open (Hewitt, Bhupathí). Zlatou olympijskou medaili získal v páru s Viktorií Azarenkovou v mixu v Londýně 2012.

"Rok 2018 byl můj poslední. Tenis byl odmalička mým životem a nebylo to snadné rozhodnutí. Měl jsem štěstí a dosáhl víc, než o čem jsem jako malý kluk z Minsku snil," uvedl jednačtyřicetiletý Mirnyj, žijící v Sarasotě na Floridě.

Posledním mačem Mirného byl, jak jinak než deblový zápas, navíc za svou zemi. Stalo se v říjnu, kdy spolu s Andrejem Vasilevskim podlehli v play off první skupiny euro-africké zóny slovenskému páru Kližan, Polášek.

VIDEO: Olympijský triumf Mirného s Azarenkovou