Článek
S českým týmem byl talentovaný hráč už při čtvrtfinále DC s Francií v Třinci 2016, jako dvacetiletý pak dostal v další sezoně pozvánku k zápasu do Austrálie, i když se na kurt nedostal. Po letech přešlapování na místě vyrazil hráč trénovaný svým otcem v roce 2021 na zteč.
"Letos dokážu víc dnů po sobě porážet kvalitní soupeře. Předtím jsem vyhrál nad jedním, maximálně dvěma. Teď ale zvládnu víc těžkých zápasů po sobě," prozradil Kolář.
Hned se to projevilo i premiérovým titulem na challengeru v portugalském Oeiras, na který navázal v rumunském Jasy a pak i ve Štětíně.
"Do té doby jsem challenger ještě nevyhrál, takže to pro mě byl nesmírně úžasný okamžik. Navíc jsem v prvním kole (s Portugalcem Borgesem) odvracel mečbol a pak došel až k titulu," cenil si Kolář.
Jako Novák se Štěpánkem?
Pro daviscupový tým by nebylo špatné, pokud by dostál českému specifiku, kterým je pozdější dozrávání talentovaných tenistů. Vždyť i Jiří Novák či Radek Štěpánek také začali stoupat žebříčkem dvouhry až ve čtyřiadvaceti.
"Tady kluci obecně dozrávají později, já jsem taky tenhle typ. Třeba jižní státy mají v mladším věku vyspělejší hráče, než jsme my ve střední Evropě. Aspoň tak mi to připadá," říká Kolář.
"Letos se mi ale podařilo prolomit, na co jsem čtyři roky čekal. Nesmírně si toho vážím, ale není to zadarmo. Musím tvrdě makat dál, abych ty výsledky mohl zopakovat," naplánoval si.
Aktuálnímu srovnání českého mužského tenisu s úspěšnými tenistkami by se ale radši vyhnul. "Ono se to neposlouchá moc hezky," uznává.
Od čtvrtka budou mít ale Češi v Rakousku možnost ukázat, že vyhlídky do budoucna nemusí být vůbec černé. "S klukama jsme výborná parta, skvěle se doplňujeme. Skupina s Francií a Británií je sice velice těžká, ale v dnešní době se dá porazit každý," vyhlásil Kolář.
