Článek
"Je to vysoké ocenění," řekla Navrátilová, která během slavnostního proslovu v Hlavním sále Valdštejnského paláce zprvu žertovala, že byla zvyklá na zlato. "Dělala jsem si legraci, stříbrná medaile je něco speciálního. Moc si toho vážím a budu se snažit žít tak, abych si to zasloužila. Člověk dělá, co může, každý den a někdy z toho pak dostane stříbrnou medaili. Bylo to ale pro mě něco zvláštního, když jsem sem přišla a všichni tleskali," vyprávěla dojatě.
"Dali mi krásnou fotku prezidenta Václava Havla z roku 2003, kde píše: Naděje není přesvědčení, že něco dopadne dobře, nýbrž jistota, že něco má smysl, bez ohledu na to, jak to dopadne," citovala Navrátilová, která se neubránila slzám.
Martina Navrátilová o tažení Karolíny Muchové na French Open |
---|
"Samozřejmě mě to bavilo. Byla blízko, jen pět míčů od vítězství. Hrála ale fantasticky. Moc jsem jí fandila a doufám, že na trávě bude mít také dobrou šanci. Snad na tom bude fyzicky stoprocentně, protože měla celý život spoustu zranění. Doufám, že to ve Wimblasu dobře dopadne." |
Bývalá tenisová hvězda zhlédla na začátku ceremoniálu pamětní video medailonek. V sále ji podpořila rodina a řada tenisových osobností včetně Jana Kodeše nebo Heleny Sukové. V závěru si Navrátilová vysloužila potlesk vestoje.
"Jsem za tu medaili ráda a přijímám ji s pokorou. Budu se snažit dál reprezentovat svou vlast, jak nejlépe to půjde. Takhle brečím, když třeba hrají i naši hymnu. Pokusím se dál dělat správné věci a snad to dobře dopadne. Je potřeba dělat pořád kroky dopředu," uvedla Navrátilová, která emigrovala po US Open 1975.
Navrátilová se během proslovu se neubránila dojetí. Vzpomínala na emigraci před 48 lety. "Hodně se mě ptají, jestli něčeho lituji. Jedinou lítost mám, že jsem ten krok musela udělat. Tenis mi udělal krásný život, ale také mi něco zničil tím, že jsem utekla. Člověk si neuvědomuje, jak to dopadne s ostatními lidmi v okolí. Sestra trpěla hodně, o rodičích ani nebudu mluvit," řekla a cloumaly s ní viditelně emoce.
Do Česka se ráda vrací. V Řevnicích navštěvuje svou sestru Janu. "Musím si hlavně dávat bacha na postavu, protože tady jím vždy víc, než mám. Teď jsem ale hodně zhubla, takže je to oukej a můžu tu zůstat o trochu déle," líčila vítězka 59 grandslamových titulů. "Máma mě také vždy hrozně krmila, když jsem přilétala. Vždy ráda přijedu, v Řevnicích je pohoda," doplnila Navrátilová, jež v březnu oznámila, že se vyléčila z rakoviny hrtanu a prsu.
Byla ráda, že se oproti minulosti mezinárodní situace zlepšila. Stále však vidí rezervy. "Vždy to může být lepší. Ale je to mnohem lepší, než to bývalo za mých časů. Alespoň teď nemusí z Česka žádné děti utíkat," podotkla.
V letech 1978 až 1987 byla celkem 332 týdnů světovou jedničkou ve dvouhře. Na grandslamech vyhrála osmnáctkrát dvouhru, jedenatřicetkrát uspěla v dámské čtyřhře a desetkrát ovládla smíšenou čtyřhru, což se nikomu jinému dosud nepodařilo. V roce 1983 prohrála jediný z 87 zápasů, v další sezoně vytvořila nový rekord sérií 74 zápasů bez porážky. Poslední grandslamový titul ve dvouhře získala v roce 1990 ve Wimbledonu.
"Když se u nás, Martino, o vás nepsalo, tak jsme věděli, že jste vyhrála. Žili jsme v kleci. A vy jste měla sílu a odvahu tu klec rozbít a vyletět z ní ven. Získala jste svobodu a stala se nejlepší tenistkou na světě. Přitom jste trpěla a trpěla i vaše rodina. Vy jste si ale šla za svým. Když si jdete za za svým, někdy musíte i trpět. Měli bychom si to pamatovat," uvedl Vystrčil.
Vedle tenisové kariéry ocenil i zásluhu Navrátilové v charitativních projektech a dalších životních činech. "Poté jste rozbíjela další klece a ukazovala cestu. Otevřeně jste mluvila a mluvíte, kým jste, s kým jste a jak žijete. A tím jste pomohla velkému množství lidí s podobným osudem. Nikdo z nás nemůže za to, jakým se narodil. Řekla jste a říkáte to veřejně a otevřeně. Já vám za to děkuji. Otevíráte lidem nejen oči, ale i duše. Pomáháte i slabým a zranitelným. Pomáháte těm, kteří jak říkáte, toho mají méně než vy. Jste odvážná a nikdy se nevzdáváte v životě stejně jako na tenisovém kurtu," doplnil Vystrčil.
Kariéru členka tenisové Síně slávy definitivně ukončila v říjnu 2006 krátce poté, co se díky triumfu v mixu na US Open stala na prahu padesátky nejstarší vítězkou grandslamu v historii. V posledních letech komentuje tenis, angažuje se v charitě, bojuje za práva homosexuálů, znevýhodněných dětí i zvířat. V roce 2010 a letos se léčila s rakovinou.