Článek
"Po druhé světové válce němečtí tenisté nesměli hrát stejně jako japonští a italští a já mám pocit, že taková věc by ruské vládě ukázala, že to nestojí za to," uvedla Šwiateková s odkazem na to, že Wimbledon vloni sáhl k vyloučení hráčů na základě jejich národnosti poprvé od konce druhé světové války.
Stejný postoj měla podle polské reprezentantky, která se na podporu Ukrajiny hlasitě angažuje, přijmout hned po invazi celá tenisová komunita. "Jsme jen sportovci, malá součást světa, ale sport je celkem důležitý a vždycky byl používán propagandou. Tenis mohl už od počátku udělat víc, aby všem ukázal, že tenisté jsou proti válce," konstatovala.
Nyní je podle Šwiatekové na změnu přístupu pozdě. "Tenis se touhle cestou nevydal a teď už by to bylo k ruským a běloruským hráčům nefér, protože tohle rozhodnutí mělo padnout před rokem," dodala. Wimbledon navíc za loňské vyloučení Rusů a Bělorusů čelil kritice profesionálních asociací ATP a WTA, které turnaj potrestaly neudělováním bodů do světového žebříčku.
Za současné situace panuje podle Šwiatekové v šatnách napjatá atmosféra. Běloruská tenistka Aryna Sabalenková, která letos vyhrála Australian Open, se před časem nechala slyšet, že je těžké vyrovnat se s nenávistí v zákulisí.
"Není jejich chyba, že mají takový pas. Jejich situace je komplikovaná a je pro ně mnohdy složité mluvit o tom nahlas," uvědomuje si jednadvacetiletá Polka. "Na druhou stranu, všichni máme určitý vliv a měli bychom udělat cokoliv, co by mohlo pomoci zastavit ruskou agresi, zvlášť co se rozhodnutí mezinárodních federací týká," dodala.
