Hlavní obsah

Šwiatekové pomohl na trůn i český kouč: Je to buldok, jedničkou může být dlouho

V pouhých dvaceti letech usedla na trůn světové tenisové jedničky. Má za sebou parádní sérii tří titulů z prestižních turnajů, kde i ve finále soupeřky nemilosrdně válcovala. Iga Šwiateková dosáhla na nejvyšší příčku žebříčku WTA jako vůbec první Polka. Málokdo přitom nejspíš i v tuzemsku ví, že na absolutní špičku pomohl usměvavé bojovnici i český kouč a bývalý reprezentant Michal Tabara. „Odmalička jsem v ní viděl obrovský talent,“ říká v rozhovoru pro Sport.cz někdejší 47. hráč světa a nyní kouč klubu Tenis Slovácko.

Foto: Geoff Burke, Reuters

Iga Šwiateková s trofejí pro vítězku turnaje v Miami, po němž se stala novou světovou jedničkou.

Článek

S Igou Šwiatekovou se dlouho znáte, býval jste jejím koučem. Je pro vás překvapení, že už ve 20 letech je z ní světová jednička? Co na to říkáte?

Je skvělé, čeho dosáhla a moc jít to přeju. Překvapením bylo, už když vyhrála v 18 letech grandslamový turnaj (French Open). Ale viděl jsem v ní obrovský talent. Vždy jsem jí říkal, že jednou bude lepší než její krajanka (Agnieszka) Radwaňská (bývalá světová dvojka), ale ona tomu nevěřila.

Momentálně má na čele žebříčku celkem slušný náskok před pronásledovatelkami Krejčíkovou či Badosaovou. Jak dlouho se může na prvním místě udržet?

Jak ji znám prakticky odmalička, tak vím, že má obrovskou touhu něco dokázat. Má to v povaze. Myslím, že pokud nebude mít závažné zdravotní problémy, tak by se mohla držet na prvním místě velmi dlouho. Je velmi urputná, ctižádostivá a ví, co chce.

Mezi gratulanty k zisku světového trůnu byli třeba kanonýr Bayernu Robert Lewandowski či tenisové legendy Rod Laver a Chris Evertová. Stihl jste jí pogratulovat i vy?

Bohužel ne. V poslední době jsme spolu už tolik nekomunikovali, spíš jen přes Facebook a tak. Ale teď na ni sháním přes kolegu Kacpera Zuka, který s ní je v kontaktu, nové telefonní číslo, abych jí mohl pogratulovat.

Jak vlastně vaše spolupráce vznikla?

Když jsem ještě byl v Prostějově jako trenér, tak tam jezdívala jedna skupina z Varšavy na prázdniny trénovat. Ona tam jezdila taky. Její kondiční trenérka za mnou přišla, jestli by se (Šwiateková) nemohla přidat do nějakého tréninku, popřípadě jestli by se mnou nemohla hrát. Takhle se zrodila naše spolupráce s tím, že ona pak začala do Prostějova jezdit stále častěji, ne už v rámci toho polského kempu. Její tréninky jsem tam zaštiťoval.

Kam pokračovala spolupráce dál?

Byl jsem pak s ní i ve Varšavě. Následně ale měla zdravotní problémy, musela na operaci. Potom se už naše cesty pomalu rozdělily. Ve Varšavě tehdy dokonce hrála i na vozíku s nohou v sádře. A rok potom už vyhrála juniorku Wimbledonu. Za další dva roky ovládla dospělé French Open.

Dostal jste ale také nabídku být jejím koučem na okruhu WTA, nyní jste mohl na turnajích sedět v lóži světové jedničky. Proč z toho sešlo?

Když končila juniory a chtěla do toho víc šlápnout v ženách, tak mi tehdy volal její tým, jestli bych neměl zájem. Půl roku předtím už jsem ale slíbil jinou spolupráci a už jsem to nechtěl rušit. Jsem zásadový člověk. Co se domluví, to se dodrží.

Mimochodem, znáte se se současným koučem Šwiatekové Tomaszem Wiktorowskim, jenž vedl i Agnieszku Radwaňskou?

To ne, ale znal jsem se s jejím bývalým trenérem Piotrem (Sierzputowským). S ním jsem řešil i nějaké věci, když jezdil s Igou do Prostějova.

V dobách aktivní hráčské kariéry jste trénoval i s Petrou Kvitovou. Té mimochodem Šwiateková po čtvrtfinále v Miami vysekla poklonu. Obě šampionky znáte velmi dobře, jak byste je srovnal?

Petru jsem si brával do tréninku, protože bývala vynikající sparingpartnerka. Když jsem jí dal do rohu, tak nezkazila míč, hrála rychle. To bylo super. Obě jsou s Igou dost podobné, ta ctižádost v nich byla odjakživa. Iga, řekl bych, byla malinko taková drzejší, akčnější. Petra byla víc klidnější. Aspoň se mi to tak zdálo, Iga prostě byla takový buldok.

Foto: Profimedia.cz

Michal Tabara s trofejí pro vítěze turnaje ATP v Čennaí.

Když jste odmítl koučovat Šwiatekovou na profesionálním okruhu, kam jste se profesně vrhnul dál?

Začal jsem se věnovat výchově hráčů v hradišťském klubu Tenis Slovácko. Tam mě zaujala koncepční výchova mladých tenistů. Proto i když jsem byl Igou znovu osloven, nabídku už jsem nepřijal. Jsem tu maximálně spokojený, co se týče zázemí, fungování klubu, spolupráce s trenéry. Nemůžu si stěžovat. Ba naopak.

A lákalo by vás ještě pracovat v profesionálním tenisu?

Mě strašně baví tahle práce s lidmi, kteří se tenis teprve učí, jsou vidět ty pokroky a vděčnost. To je pro mě možná malinko víc než profesionální tenis. Líbí se mi, že tady máme systém výchovy nastaven tak, že součástí klubu je i vlastní sportovní mateřská školka a družina, zároveň je třeba rozběhlý projekt Sporťák, do něhož je zapojeno 800 dětí z okolních školek a škol. Jak už jsem říkal, je pro mě i důležitý kvalitní trenérský kolektiv, kde je šéftrenérem můj bývalý spoluhráč Honza Svoboda, který má zkušenosti s okruhem WTA ze spolupráce s Petrou Kvitovou ale i s ATP, zároveň jsou zde výborní trenéři pro žákovské kategorie Pavel Štěpánek a Radek Laga.

To jsou na regionální klub dost nadstandardní podmínky...

To ano. Tenis Slovácko nabízí pro své hráče velmi kvalitní podmínky včetně ubytování a vlastního fyzioterapeuta. Navíc je i zakládajícím členem Krajské tenisové akademie Zlínského kraje.