Článek
Na kurtu působí Stefanos Tsitsipas suverénně, pro některé fanoušky možná až arogantně. Dlouhovlasý tenista, který pochází z řecko-ruského manželství, však má za sebou roky, které mu příliš dobrou výchozí pozici pro kariéru tenisové hvězdy nedávaly.
"Když jsem byl malý, pořád jsem o sobě pochyboval. Začal jsem hrát na malých turnajích a vůbec jsem nebyl přesvědčený o tom, že se můžu tenisem živit. Připadalo mi, že prostě nejsem dost dobrý. Moje země byla navíc na pokraji bankrotu, většina lidí tím trpěla. Sourozenci mého otce přišli o práci a nebyli schopni živit rodiny," popisuje těžké začátky Tsitsipas.
Definitivní zvrat v jeho životě přišel v roce 2018. "Poprvé jsem se dostal mezi patnáct nejlepších hráčů světa a byl jsem mezi nasazenými na grandslamu. Tehdy jsem pochopil, že mám šanci. Ze začátku jsem cestoval jen s tátou, teď už se mnou může jezdit i máma a tři sourozenci. Jsem hlavním zdrojem peněz pro mou rodinu," dodává úřadující šampion Turnaje mistrů.
Přátelé v tenise nehledejte
Jak těžký a složitý je život profesionálního tenisty, však nepředpokládal. "Mé začátky? Cítil jsem obrovskou osamělost. Nevěděl jsem, co se děje doma, byl to jeden obrovský stres. Když jsem byl kluk, byl jsem introvert. Myslel jsem si, že si na okruhu najdu kamarády, ale je to přesně naopak. Tenisté se starají jen o sebe, nechtějí se s vámi přátelit. Mají strach, že odhalíte jejich slabiny, že se příliš otevřou a vy je pak na kurtu porazíte," říká řecká hvězda.
Řecký tenista Stefanos Tsitsipas
To nejhorší však mělo teprve přijít. "Neměl jsem sílu pokračovat, chtěl jsem toho nechat. Tehdy mi pomohl můj mentální kouč, ukázal mi jiný pohled na celou věc a já věděl, že to nemůžu vzdát. Že jsem tenisu zasvětil celý život a musím vydržet. Hnala mě touha dokázat, že Řecko je skvělá země a může být úspěšná i v tenise. Přesto je to velmi složité. I když s sebou máte svůj tým, stejně se nakonec musíte spolehnout na sebe. A to ne každý zvládne," říká Tsitsipas.
Tenista, jehož děda Sergej Salnikov vyhrál v barvách Sovětského svazu v roce 1956 olympijské zlato ve fotbale, však zdaleka nežije jen tenisem. "Zajímám se o řadu jiných oborů. Někdy na sociálních sítích uveřejním příspěvek, kterému řada lidí nerozumí. Některé věci jsou hodně filosofické, vždyť také pocházím ze země, jejíž historie je plná slavných filosofů. Nevím, jestli jsem byl v minulém životě Pythagoras nebo Sokrates, ale vůbec by mi nevadilo, kdybych jedním z nich dříve byl," uzavírá s úsměvem tenista.
