SMEČE JANA KUKALA: Atlet se zabijáckým instinktem. Lehečkův průlom v Rotterdamu je mimořádný

„Pro Lehečku výsledek z Rotterdamu znamená postup do první stovky (na 95. místo) a přísun skoro 200 bodů. Takový velký krok je strašně důležité udělat. Protože v Paříži na grandslamu už by neměl hrát kvalifikaci.

Být na pětistovce kvalifikantem, který dojde do semifinále, je mimořádná záležitost. I když kluci, co se rozehrají před začátkem hlavní soutěže, mají velkou výhodu. Bylo znát, že Lehečkovi timing toho povrchu skvěle seděl.

Zvládl odehrát šest zápasů, což ukazuje, že je kondičně velice dobře připravený. Kvalifikoval se už na Australian Open, kde v 1. kole hned chytil silného Bulhara Dimitrova. Možná když viděl, že jde v Rotterdamu první kolo na Shapovalova, světovou dvanáctku, tak musel být nešťastný. Ale porazit takhle vysoko postaveného hráče v úvodním kole je snazší než třeba v semifinále, což se ukázalo proti Tsitsipasovi. Ale dorazit ho mohl i tak, protože polovinu zápasu proti Řekovi byl lepší.

Líbí se mi, že Lehečka si udržuje poker face. Výrazem mi připomíná Miloše Mečíře, ale proti němu má větší temperament. Miloš působil trochu ospale. Taky má výborný servis, i když es by mohlo být dvojnásobné množství. Rezerva je ještě v procentu prvního podání.

Lehečkovou obrovskou výhodou je ale zabijácký instinkt. Umí bodovat z obou úderů. V bekhendu je jistější, ve forhendu ještě dělá nevynucené chyby. I v Davis Cupu se mu ale stalo, že v zápase, který nedotáhl, přestal útočit. Pod tím tlakem šance, která se mu otevřela, najednou nebyl na síti. A to je pak na hráče, jako je Tsitsipas, který patří do nejužší špičky, málo.

Schopnost riskovat ale Lehečka vyloženě má. Nebojí se při velkých bodech. V jeho podání je to velmi atraktivní tenis, k němuž se ten poker face nesmírně hodí. Velmi dobře se taky pohyboval, i v obraně hrál dobře. Ve 20 letech v našich podmínkách je takový průlom mimořádný. A má Lehečka výhodu i v té své atletičnosti. Oba rodiče jsou sportovci, je tam i dobrá genetika.

Tohle 'momentum', které loni chytl taky Vít Kopřiva ve Gstaadu (stejně jako Lehečka porazil Shapovalova a hrál semifinále), by se mělo využít. Výhoda je v tom, že ti soupeři vás zatím neznají. Tsitsipas během prvního setu vůbec nevěděl, co by měl hrát. Oni mají tenisu 12 hodin denně, takže se nechodí dívat na soupeře a jsou odkázaní na trenéry. Škoda, Lehečka měl na finále. A to už by byla úplná senzace.

Rotterdam je jeden z nejstarších turnajů ATP. Koná se 50 let a ovládli ho velcí hráči jako Ashe, Connors, Borg, Edberg, Federer... A je to z těch pětistovkových ATP turnajů možná nejúspěšnější česko-slovenská akce. V minulosti zde vyhráli Mečíř, Berdych, Štěpánek, ale i Kližan. Lendl byl dvakrát ve finále, jednou Nováček a Vacek.

Pro nás je to velmi sympatický turnaj i kvůli tomu, že hala se jmenuje 'Ahoy'. A ředitelem turnaje je navíc 'Čecho-Holanďan' Richard Krajicek, vítěz Wimbledonu 1996, který mluví perfektně česky.

Musím ale pochválit i to, jak má Lehečka sestavený program. V dnešní době je chybou hrát velké challengery, ty někdy bývají silnější než kvalifikace ATP turnajů. V Cherbourgu takhle Tomáš Macháč chytil Kukuškina, což je na první kolo challengeru velmi těžký los.

Věřím, že to nebude v podání Lehečky jen 'one week show'. Jedna vlaštovka jaro nedělá, ale otevírá se obrovská šance, protože hlavně kvalifikace na grandslamech jsou obrovsky těžké.

Je dobré, že je tam i konkurence mezi Lehečkou a Macháčem, jehož výkony se mi taky hodně líbí. Je potřeba, aby náš mužský tenis nebyl moc ve stínu holek. Jen je škoda, že za Česko nehraje Sebastian Korda... To bychom měli úžasně perspektivní trio."