Slzy v očích české hrdinky. Plakala jsem, přiznala po senzační wimbledonské bitvě Strýcová

"Podařilo se mi něco, čemu jsem během zápasu moc nevěřila. Takže jsem se dojala," řekla Strýcová, která ve 4. kole s 21. nasazenou Elise Mertensovou z Belgie prohrávala 4:6 a 2:5, ale zvítězila 4:6, 7:5 a 6:2. "Jsem ráda, že jsem stále v soutěži. Kdyby mi tohle někdo řekl před turnajem, líbala bych ho týden," radovala se.

Skoro dva sety přitom s Mertensovou nehrála, jak by chtěla. Ve srovnání s předchozími zápasy se málo vydávala na síť a její míče neměly potřebnou délku. "Pak jsem si udržela dobře servis na 3:5, další balon při svém podání hned zkazila a já jsem vycítila, že je nervózní. A bylo zvláštní, že já byla uvnitř klidná," řekla Strýcová.

Postupně se podle svých slov dostala do transu. "Nevnímala jsem vůbec nikoho, ani svůj tým. Kurt mi připadal prázdný, byla jsem na něm jen já a míč. Ani jsem se moc nepovzbuzovala, zůstala jsem hrozně moc koncentrovaná," líčila.

Ve třetím setu zvládla i dlouhou pauzu při ošetřování Belgičanky. Nehrálo se přes deset minut. "Neřešila jsem, jestli to hraje, nebo ne," řekla plzeňská rodačka a poprosila rozhodčí, aby jí hlásila čas a mohla se jít včas zase rozcvičit.

Na lavičce se předtím zahalila do ručníku. O den dříve totiž měla zablokovaný krk. "Celý den jsem lítala po doktorech. Dali mě do kupy a hrozně mi pomohl adrenalin, že jsem na to během zápasu totálně zapomněla. Při té pauze, jsem ale nechtěla, aby mi to znovu zatuhlo. Proto jsem si to obalila vším, co šlo," uvedla.

Ve čtvrtfinále Wimbledonu je po pěti letech. Cítí satisfakci a zároveň ještě nechce výskat nadšením. "Chci tomu dát maximum. Protože když si jednou tělo řekne: Jó, super, tak přece jenom trošičku povolí. A to nechci," pronesla.

Zároveň hraje v Londýně i čtyřhru, ale myšlenky na odstoupení z ní nemá. Obě soutěže zvládá na turnajích běžně. "Pro mě je to dané, automatické, že to tak je. Komplikace to není. Jsem ve dvou disciplínách, což je skvělé," usmála se.