Článek
Pro sedmou hráčku světa to není bůhvíjaké terno...
Pro někoho je to malý cíl, ale pro mě je velký, protože jsem si tam třetí kolo ještě nezahrála. Kdyby to vyšlo a dostala jsem se do druhého týdne, tak budu ráda.
Wimbledon je obecně přijímán jako nejslavnější turnaj na světě, mrzí vás tamní nezdary o to víc?
Já mám turnajovou hierarchii složenou trochu jinak. Pro mě to největší turnaj není, i když samozřejmě to mám spojené s výsledky. Je pro mě na stejné úrovni jako Paříž a Melbourne. Ale není všem dnům konec a třeba se to sejde někdy. Úspěch může přijít.
Co jste pro něj v těch posledních dnech udělala?
Zkouším každý rok něco jiného, protože se mi tam nedaří delší dobu. Ale mám nového kondičního trenéra a můj pohyb jsme se snažili uzpůsobit trávě, tak uvidíme, jak to půjde. Já věřím, že šance, abych se dostala do třetího kola, tady je.
Tenisté mají vesměs největší potíže při přechodu z antuky na trávu. S tím souhlasíte?
Určitě ano. Na antuce se devět týdnů kloužete a ten pohyb je úplně jiný. Tráva je hodně specifická, není snadné si na ni zvyknout, turnajů na ní je jen pár. Odskoky jsou jiné, i míče, se kterými se jinde nehraje. Někdo jde třeba hrát rovnou Wimbledon.
To ale není váš případ...
Odlétám do Birminghamu a potom jsem ještě přihlášená v Eastbourne, ale to uvidíme. Ty první zápasy jsou někdy docela náročné. Nechávám to volně plynout.
Turnaje na trávě už jste ale vyhrála. Přemýšlela jste, proč se vám právě ve Wimbledonu tolik nedaří?
Já fakt nevím. Zkoušeli jsme něco změnit, i domy, ve kterých tam bydlíme. Někdy jde i o souhru losu, loni jsem takhle ve druhém kole dostala Magdu Rybárikovou, které se hodně dařilo.
V Paříži jste si stěžovala na nedostatek energie, už jste dobila baterky?
Síly se dočerpaly a teď už se cítím velmi dobře. Řekla bych, že jsem zpátky, co jsem byla před začátkem antukové části sezóny.
Jak s vámi před travnatou částí sezony pracovali trenéři?
S kondičním Márou Všetíčkem se snažíme dostat moje těžiště víc dolů, protože na trávě to skáče dost nízko. S Krupíkem (Tomášem Krupou) jsme pilovali servis, ten minulý týden byl dost výživný. Hrála jsem i nějaké sparingy. Trochu od všeho.
Zkraje roku jste absolvovala těžkou fyzickou přípravu. Projeví se vaše lepší kondice už nyní?
Můj kondičák říká, že to bude třeba až na podzim, kdy si to úplně sedne. Ale v tenise si musí sednout forma, naladění, chuť do hry.
Ta vám v Paříži na French Open trochu chyběla, až vás kvůli tomu kritizovala Martina Navrátilová. Když prý nenajdete chuť při grandslamu, tak proč vlastně hrajete tenis?
Já to nečetla. Noviny od jisté doby nečtu. Naštvalo mě pár článků po Římu (Po porážce s Řekyní Sakkariovou, kterou ovlivnily chybné verdikty sudích, Plíšková raketou rozbila umpire – pozn.). Ale já to nechci komentovat, protože od doby, co ona hrála, uplynulo strašně moc času a myslím, že se toho hodně změnilo. Nechci říct, že jsem obětovala Paříž, to bych nikdy neudělala, ale je těžké tu formu naplánovat na jeden dva týdny v roce. Občas se to stane. Prohrály i jiné holky, co byly favoritky. Já neměla tolik energie na to, ty dobré hráčky v Paříži porazit. Ale ta práce, kvůli které jsem byla unavenější, je potřeba a projeví se později.
Ve druhé půlce roku vás nečeká zdaleka tolik obhajob...
Já ten první půlrok měla docela náročný. Vyhrála jsem loni tři turnaje – Brisbane, Dauhá, Eastbourne – a měla jsem dobré výsledky v Melbourne i na French Open. Na psychiku je to náročnější, když pak dostanete trochu těžší soupeřky. Paříž byla složitá, ale mám to za sebou. A teď přijde pro mě ta lepší část sezóny.
