S Murraym to diváci moc hrotili. Macháč o průlomu v Miami, posunu v žebříčku i krátkých šortkách, ze kterých je trend

Útok na první padesátku jste sám zmiňoval, mluvil o něm i daviscupový kapitán Jaroslav Navrátil. Napadlo by vás, že na jednu z met dokráčíte tak brzy?

Žebříček si nejde moc naplánovat. Mě hlavně těší, že se sezona vyvíjí velice dobře už od Austrálie.

Nepřehodnocujete kvůli tomu přece jen svoje cíle?

Vždycky jsem říkal, že není dobré žebříček moc řešit. Ono to jde ruku v ruce s tím, jak hrajete. Když se budu dál zlepšovat herně, tak se to odrazí i na pořadí. Samozřejmě, že třeba top 30 nezní vůbec špatně. Je to dobrá vizitka, když jdete nahoru.

Být mezi nejlepšími osmi na tak velké akci jako je Miami, je každopádně velký průlom. Cítil jste už před turnajem, že forma graduje?

Věděl jsem, že hraju dobře. Čtvrtfinále je každopádně skvělý výsledek. Hlavně zápas s Murraym byl ohromně důležitý (Macháč v tie breaku třetí sady otáčel ze 3:5 na 7:5 - pozn.). Nečekal jsem, že bych mohl být až takhle daleko, ale výkony tomu odpovídaly.

S Murraym jste se přetahovali tři a půl hodiny. Sám jste pak říkal, že to byl váš nejtěžší zápas v životě. Už jste někde kromě týmové soutěže zažil, že by publikum bylo tak jednostranně nakloněno vašemu soupeři?

Když nepočítám Davis Cup, tak možná jednou na Roland Garros, i když to bylo s Francouzem (Pouillem). V Miami to ale bylo fakt nepříjemné. Diváci to při obyčejných výměnách hrotili jako při mečbolech. O to víc jsem byl rád, když jsem to v tie breaku otočil. Vážně to byl strašně těžký zápas.

Udělal jste si po turnaji na Floridě něčím radost, vyrazil jste někam?

Hodinu a půl po čtvrtfinále se Sinnerem už jsem byl na letišti (směje se)…

V Miami jste ale poprvé porazil i soupeře z top 10 Rusa Andreje Rubljova, který už tento rok nestačil na Jiřího Lehečku (v Indian Wells) a Jakuba Menšíka (v Dauhá). Sdílíte se svými daviscupovými spoluhráči nějaké tipy ohledně soupeřů?

Kuba mi nějaké dal, proti Rubljovovi to pak byl jeden z mých nejsolidnějších zápasů. Foukal hodně vítr, ale já to zvládl bez nějakých zbytečných chyb. Zahrál jsem všechno, co jsem zahrát měl.

Lehečka letos vyhrál v Adelaide, Menšík v Dauhá postoupil do finále. Motivuje vás, když se daří krajanům?

Ukazuje se, že jde uhrát dobré výsledky a postupně pronikat do špičky. S Jirkou jsme vlastně tenisově vyrůstali, Kuba je hodně mladý, a taky se rychle zlepšuje. Určitě v tom chceme pokračovat.

V minulých letech se mluvilo hlavně o českých tenistkách, ale tento rok se jim výsledkově minimálně vyrovnáte, nemyslíte?

To bych úplně neřekl, ty jsou ještě někde jinde. Kolik jich je teď ve stovce?

Osm.

Ale sedm do padesátého místa, ne? Když holky prohrají ve čtvrtfinále, tak je to pro ně neúspěch. A my to máme pomalu jako životní výsledek. Já bych to ještě nesrovnával.

Tento rok jste po boku Číňana Čang Č’-čena prorazil i v deblu. V Melbourne jste hráli semifinále, vyhráli jste turnaj v Marseille. Jaké máte ve čtyřhře další plány?

Jsme domluvení, že debl chceme hrát pořád. Ať už se na turnaje dostaneme přes kvalifikace, nebo díky divokým kartám. Budeme to dál zkoušet.

Na čem teď nejvíc pracujete? Kapitán Navrátil vás chválil, že kromě toho, že všechno doběhnete, tak i výborně podáváte.

Já myslím, že jsem servíroval vždycky dobře. Ale ty rezervy jsou pořád někde. Když jsem hrál se Sinnerem, tak byl sice výsledek celkem jasný (4:6, 2:6), ale úplně bez šance jsem se necítil. Jsem hlavně strašně rád, že prostor na zlepšení tam pořád je.

Taky jste si díky svým krátkým šortkám získal nové fanoušky.

(směje se). To je teď docela velký poprask. Novináři se na to ptají, fanoušci píšou na Instagram, že chtějí mít šortky jako Macháč. Je to docela vtipné chvilku určovat trend. Já to ale nedělám kvůli image, jen se mi v tom dobře hraje a nechci nosit dlouhé šortky.

Před Vánocemi jste mluvil i o tom, že by nebylo od věci hrát na grandslamech mix s vaší přítelkyní Kateřinou Siniakovou. Jdete tomu trochu naproti?

Hráli jsme jeden exhibiční zápas a prohráli, ale já se tomu určitě nebráním.

A co jste vlastně říkal na daviscupový los? Austrálie, Francie, Španělsko. Těžší to být asi nemohlo.

To souhlasím, je to bohužel hodně těžké. Ale loni jsme ve Valencii ukázali, že můžeme porazit i silné týmy. Uvidíme, v jakých sestavách soupeři nastoupí. My se musíme soustředit, abychom hráli dobře a využili šancí, které budeme mít.