Hlavní obsah

S Lendlem kamarádi nejsme a nebudeme, říká americká legenda

Praha

Když ho to popadlo, rozštípal rakety, sprostě seřval sudího a kdyby měl v ruce sirky, tak by patrně i zapálil stadión. Osmapadesátiletý americký bouřlivák John McEnroe v úterý přiletěl do Prahy, aby zde od pátku do neděle vedl jako kapitán tenisový výběr světa v prvním ročníku Laver Cupu. Pravidla prý sedminásobný grandslamový vítěz tentokrát hodlá dodržovat. „Křičet nebudu, to bych jen znervóznil hráče."

Foto: Michal Kamaryt, ČTK

Kapitán týmu světa pro první ročník tenisového Laver Cupu Američan John McEnroe v Praze

Článek

Laver cup

Potřebuje podle vás světový tenis Laver Cup?

Myslím, že ano. Rod Laver byl jeden z mých největších idolů. A když ještě hraje Roger Federer, tak má turnaj opravdu velkou šanci stát se významnou událostí. Snažíme se o něco, čím je Ryder Cup v golfu. Česko je zemí, která miluje soutěže jako Davis Cup. A ten v poslední době v očích hráčů upadá. Laver Cup dostane během pár dní nejlepší tenisty na jedno místo. To může mít úspěch.

Na lavičce týmu Evropy usedne váš někdejší velký protivník Björn Borg, je pro vás výhra nad ním stále otázkou prestiže?

Byli jsme dobří přátelé a sehráli jsme spoustu nezapomenutelných zápasů. Oba chceme vyhrát, ale taky chceme, aby měl Laver Cup úspěch. Je to na hráčích, kolik do toho dají úsilí. Prvních pár ročníků rozhodne.

Vybavíte si nejintenzivnější moment z vašich vzájemných zápasů?

Finále Wimbledonu v roce 1980 (McEnroe ho prohrál 6:8 v páté sadě - pozn. ) Nejslavnější a nejpamátnější zápas ze všech. Pořád se mě na něj lidé ptají, stokrát víc než na ty ostatní.

O tomto zápase dokonce nedávno vznikl film, který se natáčel i v Praze. Už jste ho viděl?

Většinu. Ale zatím jsem si na to neudělal názor.

Jste s Borgem během roku nějak v kontaktu?

Ano, ale málo. On žije ve Stockholmu, já v New Yorku. Máme rodiny, moje děti už odrostly, on má syna, kterému je čtrnáct. Nevídáme se tolik, jak bych chtěl.

Co spodní prádlo z jeho kolekce, nosíte ho?

Nenosím ho do postele, ale když hraju, tak ano. Bylo by divné to nosit do postele, ale je výborné. Nikdy se nevytahá.

Vaše rivalita byla někdy popisována jako oheň a led. Jste pořád tak rozdílní?

Asi ano, ale jsme si osobně o dost bližší, než si lidé myslí. Na kurtu jsme každý hráli zcela rozdílně, mimo jsme si hodně podobní.

Nacházíte nějaké podobnosti i s Ivanem Lendlem, dalším velkým rivalem?

S kým? (usměje se). Nebyli jsem nejlepší kamarádi na kurtu, nejsme ani teď a nikdy nebudeme. Ale myslím, že jsme se navzájem dostali do vyšších tenisových sfér. Respektuju, co do tenisu vnesl, jeho profesionalismus. Rivalita z nás udělala lepší hráče. Moc jsme se nemuseli, ale o to to bylo zajímavější.

Lendl získal svůj první grandslamový titul na French Open 1984, kde proti vám otáčel finále z 0:2 na sety.

Byl bych radši, kdybychom o tom nemluvili. Pořád to totiž bolí.

Poslední otázka: Tomáš Berdych ve 32 letech stále marně usiluje o svůj první grandslam, dočká se ho podle vás?

Tak na tuto otázku odmítám na území České republiky odpovědět...

Související témata: