Článek
Tenista Radek Štěpánek v pátek oslavil 37. narozeniny.
Jak jste se dal dohromady se třiačtyřicetiletým Kanaďanem Danielem Nestorem?
Na konci roku bývají vždycky šachy. Mně pomohl turnaj v Paříži, kde jsem hrál s Tomášem Berdychem semifinále. Když se škatulata hýbala, byl jsem domluvený s Maxem Mirným, ale nedostávali bychom se kvůli žebříčku na turnaje, takže jsme od toho ustoupili. Nestor hrál letos s Rogerem-Vasselinem, jenže ten zase čekal na Benneteaua. Po Paříži se to rozseklo, domluvili jsme se na začátek do Austrálie a nejraději bychom odehráli celou sezónu.
Dohromady vám je ale osmdesát let, nemůže to být handicap?
Nestorovy zkušenosti jsou obrovské, stejně jako byly u mého předešlého parťáka Paese. Bude to zase změna mít leváka vedle sebe, což je v deblu určitá výhoda. Na trénincích ale nejspíš budu nosit vodu já. (směje se) Nestor je fit, na těle nemá gram tuku navíc, dál může hrát na nejvyšší úrovni. Naším cílem je dostat se na Turnaj mistrů do Londýna, kde máme oba dva už roky áčko.
Jaký je turnajový plán?
Uhrát něco hned na startu, aby se moje postavení v žebříčku zlepšilo a mohli jsme hrát turnaje Super 9. Začneme v Brisbane a první dva tři měsíce můžou hodně napovědět.
Oťukávali jste se vzájemně, aby to klapalo i mimo kurt?
Nejdůležitější v deblovém partnerství je právě kontakt mimo dvorec, chemie tam musí být. Častokrát to přebije, když se nedaří. S Paesem jsme byli schopni se od toho oprostit legrací. Věděli jsme, co a jak dělat.
Zdravíčko vám teď slouží dobře?
Letošní rok byl spíš o přežití. Zranění se prolínalo do uplynulých dvou sezón a bylo těžké dohánět rozjetý vlak. Poslední tři měsíce jsem se ale cítil jak zamlada, všechny aspekty hry se lepšily. Od US Open mě nic netrápilo, v závěru jsem udělal větší skok na žebříčku v deblu a příští rok se chci posunout v singlu.
Je motivací i olympiáda?
To je jeden z cílů. Budeme hrát s Tomášem Berdychem čtyřhru, šanci na medaili si připomínáme čím dál častěji. V Paříži se na podzim potvrdilo, že nemusíme být zase tak skromní. Máme v plánu i pár společných turnajů, abychom se nesešli až v Riu.
A plány v singlu?
Zkusím se porvat, abych si zlepšil žebříček (196. místo) a probojoval se do Ria i ve dvouhře, ale vím, že to je hodně náročný úkol. Každopádně pokračuju v obou dvou disciplínách. Cítím se jako před zraněním. Hřeje mě to a dává mi to energii jít dál.
Nebude problém skloubit dvouhru se čtyřhrou?
Mám v hlavě model z roku 2002, když jsem se dostával výš v singlu. Tehdy jsem hrál největší turnaje v deblu a v singlu jsem šel přes kvalifikace.
Letos jste byl víc zraněný než zdravý. Kdy jste se naposledy cítil podobně jako teď?
Asi loni ve Wimbledonu. Snažím se už na sebe víc dbát. Prevence není nikdy dost. Nechal jsem si udělat všechny možné testy na stravu. Je to trend, ale dokáže ovlivnit tělo, mysl i regeneraci. Doktorka řekla, že tak výborné testy dlouho neviděla, ale že prý nemůžu lepek. Takže jsem dalším bezlepkářem. Bavil jsem se o tom s Berďou, s Djokovičem. Informace mám. Bohužel řízky a smažák musí pryč.
Ani na Vánoce neuděláte výjimku?
To si dám den volno... Nebudu zase úplně radikální. Sice letím na Floridu, ale Vánoc v šortkách už bylo dost, takže se vrátím domů, s rodinou si zazpívám koledy a před koncem roku vyrazím do Austrálie.
