Článek
Reformu 118 let staré soutěže výrazně prosazoval prezident ITF David Haggerty. Proti byly velké evropské federace včetně Británie, Německa či České republiky a také například druhá nejúspěšnější země v historii Davis Cupu Austrálie. Přesto dnes revoluční návrh získal potřebnou dvoutřetinovou většinu od delegátů (71,4 procenta).
Velkým argumentem pro souhlas se změnou mohlo být pro národní federace finanční oživení soutěže. Do Davisova poháru po přijetí reformy vstoupí investiční skupina Kosmos španělského fotbalisty Gerarda Piquého, která plánuje do soutěže vložit během 25 let tři miliardy dolarů (68 miliard korun). Na odměny hráčům ve finálovém turnaji půjde 20 miliónů dolarů, čímž by se Davis Cup měl finančně blížit grandslamovým turnajům.
"Bude to festival tenisu a zábavy, bude atraktivnější pro hráče, fanoušky, sponzory i televizní společnosti," prohlásil Haggerty. Očekávané příjmy podle něj budou mít ve všech zemích pozitivní efekt na rozvoj tenisu. "Chceme zajistit, aby z tohoto historického rozhodnutí profitovaly příští generace hráčů," dodal.
Kritici argumentují často právě tím, že ITF upřednostnila finanční stránku projektu před tou sportovní. Jako například šéf německého svazu Ulrich Klaus. "Mluví se jen o penězích, ale ne o sportu. Tohle rozhodnutí například znamená, že celé roky nemusíme uspořádat žádný domácí zápas. Je to špatný a příliš radikální zásah," konstatoval Klaus. Podobně argumentoval třeba český daviscupový vítěz z roku 1980 Jan Kodeš. "Davis Cup ztratí národnostní gloriolu. Diváci neuvidí svoje hráče doma," podotkl.
Američané byli pro
Naopak mezi velké příznivce nového systému patří například Spojené státy americké, se 32 triumfy nejúspěšnější země v historii soutěže. "Nový formát posílá Davis Cup do 21. století a pozvedne tuto nejvýznamnější týmovou tenisovou soutěž na úroveň, na jakou patří," uvedla Americká tenisová federace v prohlášení.
Místo dosavadního čtyřkolového formátu zápasů na domácí půdě jednoho z týmů, rozloženého do celého roku, budou Davis Cup už od příští sezóny tvořit pouze dvě fáze.
Na přelomu ledna a února bude hrát 24 mužstev kvalifikaci podle tradičního systému doma/venku, přičemž vítězové postoupí do finále a poražení půjdou do nižších zónových skupin. Finálový turnaj se bude v letech 2019 a 2020 hrát buď v Madridu, nebo v Lille.
Čeští tenisté zatím nemají jistotu, že budou o finálovou skupinu příští rok usilovat. Pokud v zářijové baráži v Maďarsku zvítězí, budou mezi nasazenými pro kvalifikaci. V případě prohry se do kvalifikace dostanou v případě, že se z poražených vejdou mezi šest nejlépe postavených celků Evropsko-africké zóny v daviscupovém žebříčku.
Na finálovém turnaji bude hrát 12 kvalifikovaných týmů, čtyři semifinalisté z předchozího roku a dva týmy na pozvání. Mužstva budou rozdělena do šesti skupin po třech. Vítězové skupin a dva nejlepší týmy z druhých míst postoupí do čtvrtfinále, od něhož se už bude hrát vyřazovacím způsobem. Týmy s nejhorší bilancí, tedy na 17. a 18. místě, sestoupí do zónových skupin. Mužstva na 5. až 16. místě budou hrát následující rok kvalifikaci.
Zápasy na finálovém turnaji budou tvořit dvě dvouhry a jedna čtyřhra, jež se odehrají v jeden den. V kvalifikaci a zónových skupinách I a II se bude hrát na čtyři dvouhry a čtyřhru během dvou dnů.
Utkání na všech úrovních Davis Cupu ve dvouhře i čtyřhře se budou hrát jen na dva sety s tie-breakem v rozhodující sadě.
Změny mají mimo jiné přitáhnout zájem světových tenisových hvězd, jež často soutěž bojkotovaly kvůli časové náročnosti. Problém pro ITF však znamená nový projekt mužské asociace ATP, jež od roku 2020 plánuje pořádat v lednu, tedy necelé dva měsíce po finále Davis Cupu, vlastní Světový pohár družstev se 24 týmy. Někteří experti tvrdí, že elitní tenisté dají spíše přednost projektu ATP než týdennímu turnaji v závěru už tak vyčerpávající sezony.
