Článek
Paříž (Od našeho zpravodaje) – Věděli, že medaile byla blízko, byť při sobotní fazoně Američanů Fritze a Paula vlastně až příliš daleko. „Hráli uvolněně, chodili do toho. A mě mrzí, že jsem v posledních dvou zápasech o medaili nepředvedl výkon, který bych si představoval,“ říkal kriticky zkušenější z páru Adam Pavlásek.
Jak byste popsali svůj boj o bronz?
AP: Je to hořkost. Máme bramboru, na někoho to zbýt muselo, ale je smutné, že jsme to my. Věděli jsme, že kvalita je na jejich straně, že skvěle servírují i returnují. I to, že Fritz se na síti občas hledá. Že nám tím může pomoct. Což v první setu pomohl, aspoň jeden brejk jsme stáhli zpátky. Je ale škoda, že nám utekl první set jako všechny zápasy od úvodního kola. Vždycky jsme dotahovali. A když takovým hráčům přidáte sebevědomí, tak předvedou ještě lepší tenis, než kdybyste je mačkal a byli pod tlakem. Já se tady celý týden herně trápil. Ale super tiebreaky jsme vždycky vybojovali, tam jsem hrál paradoxně nejlepší tenis. Tam mě to vždycky nakoplo, sešlo se to. Škoda, že jsem teď nedokázal předvést lepší výkon, abychom je potrápili.
Tomáši, jak se na výkonu podepsala vaše únava po zlatém finále mixu?
TM: Usnul jsem asi v půl čtvrté a vstal v půl desáté. To ještě šlo, i když jsem i ty předchozí dny chodil spát dlouho, protože jsme přijížděli hodně pozdě. Na motivaci urvat bronz se ale nic neměnilo, to jsem byl zakouslej. Ano, nějaké míče, které jsem zkazil, bych možná nezkazil, kdybych byl fit. Je škoda, že jsme měli takové začátky, že jsme se první set hledali. V druhém jsme se zlepšili a pak jsme to urvali v super tiebreaku. Kdybychom alespoň jeden ze zápasů o placku zahráli lépe první set, mohlo se to vyvíjet jinak. K medaili jsme byli hodně daleko.
V pátek jste zažil nejkrásnější okamžik kariéry, o půldne později se loučíte s olympiádou po hořké prohře. Jaký to je mix pocitů?
TM: Emocí a zvratů bylo hodně. Včera byl super tiebreak dost náročný, zvlášť když hrajete o zlatou medaili a prohráváte 6:8, tak cítíte hodně emocí. Těch osm devět dní, které jsem tady strávil, potřebuju celkově vstřebat. Bylo to dost náročné na hlavu a myslím, že to na mě dolehne za dva dny. Naštěstí mě nic nebolí, i když únava tam je. Je to zkušenost do budoucna, jsem rád, že s Adamem můžeme hrát debl, porazili jsme skvělé páry. Fritze a Paula můžeme potkat maximálně na Davis Cupu v nějakém rozhodujícím zápase. Je dobře, že jsme si je aspoň oťukali. Pro příště se poučíme a třeba můžeme vymyslet jiné strategie.
Je váš pár příslibem do budoucna?
AP: Měli jsme spolu čest hrát párkrát na Davis Cupu. Myslím, že nám to jde, porazili jsme i dobré týmy. Víme o sobě, je to dobrá vzpruha pro Davis Cup, že jsme sehraní. Víme, co od sebe očekávat, což může být jenom fajn, ač nás v září ve Valencii čeká neskutečně těžká skupina.
Tomáši, v hledišti seděla vaše zlatá parťačka Kateřina Siniaková.
TM: Bylo to strašně fajn a jsem rád, že Katka přišla. Měli jsme tam skoro všechny lidi. Nehrajeme jen pro sebe, ale i pro ostatní. Je škoda, že jsme placku neurvali, ale kdybychom prohráli 8:10 v super tiebreaku, tak je to daleko horší. V semifinále nás soupeři přejeli a teď jsme se snažili o comeback, který jsme bohužel nedotáhli do konce. Bohužel jsme se chytli až po třiceti minutách zápasu.
Olympijské hry 2024 proběhly od 26. července do 11. srpna v Paříži. O cenné kovy ve Francii bojovalo 111 českých sportovců, kteří nakonec získali pět olympijských medailí.
Hned na úvod zápasu jeden z fanoušků křičel: Tomáši, jedna medaile je málo.
TM: Slyšel jsem ho. Samozřejmě jsem byl nakopnutý, chtěl jsem urvat co nejvíc, když už jsme hráli takhle dobře. Čtvrté místo je taky hezké, ovšem medaili nemáme. Dáme hlavy nahoru a šancí přijde ještě několik.
V závěru jste odvrátili několik mečbolů. Cítili jste šanci?
AP: Samozřejmě čím víc mečbolů odvrátíte, tak to soupeř má v hlavě, nás to naopak mentálně trošku nakopne nebo povzbudí. Horší je to, že tam fakt šance byla, že jsme brejk mohli klidně vrátit zpátky. Ale na to už se historie neptá, je nám to k ničemu. Je fajn, že jsme neustále bojovali, že jsme tam nechali všechno. Ač výkon nebyl podle mých představ, tak každý den není posvícení.
Jak byste „bramboru“ brali před olympiádou?
TM: Jsem strašně rád, že se to takhle povedlo. Já jsem sem jel bez očekávání, ale věděl jsem, že minimálně tři zápasy budu hrát (Macháč hrál ve třech kategoriích). Jel jsem sem, abych odehrál co nejvíc, a to se podařilo úplně na maximum. Jsem strašně spokojený, ale čtyřhra mě mrzí.
AP: Já jsem věřil, že s Tomášem můžeme tvořit silný pár a můžeme klidně bojovat o medaile. Už jsme spolu nějaké zápasy odehráli. Vím, co v Tomášovi je, vím, co dokáže předvést. Tady to předváděl celou dobu, kdy hrál skvěle ve všech třech disciplínách. Taky jsem neměl úplně nějaké ambice, šel jsem zápas po zápase s tím, že uvidíme, kam až dokráčíme. Ale radši bych prohrál v prvním kole, než měl bramboru a byl blízko bronzu. I když to bylo blízko a zároveň daleko. Odehráli jsme skvělé zápasy, porazili jsme hodně těžké soupeře. To nám pomůže.
Před dvěma lety jste byl na rozcestí, zda v kariéře pokračovat. Teď jste čtvrtý na olympiádě.
AP: Za dva roky, co jsem začal hrát jen debla, jsem byl letos 34. v žebříčku. Byl to správný krok, ale není to finální číslo, kterým bych se uspokojil. Chci, aby se to číslo zmenšovalo a bylo nejlépe jednociferné. Kdybyste mi ale jako malému klukovi řekli, že budu hrát semifinále olympiády, tak bych si klepal na čelo. Je to sen každého malého sportovce –bojovat o olympijskou medaili. Největší sen je samozřejmě tu medaili získat. Ale někdo brambory mít musí, jen je blbé, že je máme zrovna my.
