Článek
Je to pro vás velký rozdíl, než když jste byla v týmu úplným nováčkem?
Já jsem ale ve Fed Cupu nastoupila skoro okamžitě s tím, že musím dělat body. Sešlo se to rychle a v Kanadě jsem byla hned jako jednička. Hrálo se mi ale určitě jinak než teď.
Teď jste svázanější odpovědností?
Nemyslím si, že proti Německu to je tak, že bych prostě musela udělat body. Jsem sice nejvýš na žebříčku, ale úplně to tak neberu. Antuka není můj nejlepší povrch, ale samozřejmě tlak je všude, není to zase o tolik jiné než na turnajích. Já bojuju jen s tlakem, který si dávám sama na sebe, ostatní tolik neřeším.
Změnil se za tu dobu, co jste v týmu, váš vztah k Fed Cupu?
To se mění docela dost. Jsou tam negativní věci i pozitivní. Tím, kolik se toho vyhrálo, tak mám nezapomenutelné vzpomínky. Někdy jsou ale ty víkendy těžké. Minule jsem byla nemocná a spousta lidi vám to dá sežrat. Řekla bych, že to je trošku nevděčná soutěž.
Lidé vám vyčítali, že jste byla nemocná?
Ne, to ne, ale ten týden vám pak tolik nedá. Byla jsem nemocná od pátku, víkend jsem nehrála a další dva turnaje jsem byla vyřízená. Ne vždycky se to úplně povede. Někdy vás zase ten víkend nakopne, když se dobře daří. Taky se mi stalo to samé jako naposledy se Švýcarskem Petře Kvitové. Když se podaří vyhrát, tak nadšení a euforie lidí okolo jsou hezké. Někdy ale potom nejste připraveni na další akce.
Ve Stuttgartu ale pak stejně pokračujete antukovým turnajem, tak jak si zatím na místní povrch v Porsche Areně zvykáte?
Možná jsem to čekala o trošku horší. V minulých letech to bylo víc kluzké. Je to divná antuka, taková halová, s venkovní to nemá nic společného. Dost blbě to skáče, je to trošku vabank. Rychlá hra tady ale celkem platí, docela to letí. Na returnu to je ale těžké, protože každá rána kolem kříže odskočí blbě a je těžké to vzít.
Takže to podle vás bude s Němkami spíš přestřelka?
Trošku asi jo. Ale naše hra s Petrou se nemění podle povrchu. Hrajeme to, co umíme. Nesmíme se povrchu moc přizpůsobit. V minulosti jsem zkoušela hrát antukový tenis, a to mi moc nešlo. To určitě nechci.
Tradiční klouzání za míčkem ale k antuce patří...
Něco jsem trénovala. Tady se to někde zasekne, jinde nohy trošku ujedou. Je to celkem nepříjemné, ale pro všechny stejné. Bude na tom líp, kdo bude hrát rychleji a diktovat hru. Kerberová tady dvakrát vyhrála turnaj, bude hodně nepříjemná.
Jak vás před antukovou sezónou, která pro vás vyvrcholí obhajobou semifinále na grandslamovém French Open, cepoval trenér Tomáš Krupa s kondičním koučem Markem Všetíčkem?
Myslím, že práce jsme udělali docela dost. Nechci říct nejvíc v životě, ale dva týdny byly docela těžké. Týden jsem dělala kondici, další pak tenis s kondicí. A tenhle týden skoro jen tenis s vsuvkami... Takový blok jsem ale hodně potřebovala. Bylo na místě udělat základ pro antuku. Pak už nebude prostor, je tam hodně turnajů po sobě. Nechci čekat zázraky tady nebo na turnaji, co následuje. Ale někde se to na antuce ukáže jako loni v Paříži...
Takže se cítíte fyzicky naprosto připravená?
Je to jedna z věcí, která by měla být, i když ne vždy to vyjde. To je základ, neřešit, jestli vydržím, nebo nevydržím, jestli dám pět forhendů po sobě nebo ne. Už můžu řešit jenom samotnou hru.
