Paradoxy wimbledonské semifinalistky. Maky chtěla travnatou sezonu vynechat, říká Hřebec

Markéta vypadávala na Wimbledonech v prvních kolech. Kde se vzala ta proměna?

To je pravda, ale taky tam až tolikrát nebyla. Jeden rok se to (kvůli covidu) ani nekonalo. Zase tak blbě na tom nehrála, ale vsugerovala si, že jí to nejde a ani se neměla o co opřít. I když (v roce 2017) tam prošly s Američankou Bellisovou do čtvrtfinále debla. Maky nám ale vždycky říkala, ať jí s tou trávou dáme pokoj. Dokonce chtěla travnatou sezonu vynechat a letět až do Ameriky na betony. Ale s koučem Honzou Hernychem se dohodli, že pojedou a dobře se na to připraví. Na trávě nejde trénovat tři dny a pak válet jako stroj. Musíte si zvyknout na nízké odskoky a další věci.

Už v Berlíně vypadaly její výkony solidně.

Přesně tak. Teď už ví, že tráva může být jejím oblíbeným povrchem, do konce života to tak bude mít. Já vždycky říkal, že tenhle povrch je pro šikovné hráčky, a to ona je. Viděl jste, jak umí zahrát voleje. Má to v sobě.

Vy jste se na trávě jako hráč cítil dobře? V roce 1972 jste byl v osmifinále Wimbledonu.

My to ale hráli pro náš tenisový svaz, teď se to prožívá úplně jinak. Ale měl jsem takovej volej trochu za roh, to na té trávě psalo. Tehdy to tak tři čtyři hráči mydlili od zadní čáry, zbytek hrál servis-volej. Naprostý opak proti dnešku. My měli nevýhodu, že jsme se před Wimbledonem nemohli chystat na trávě. Jeden trénink a jdeš hrát. Ale třeba při Davis Cupu v Austrálii jsem na trávě porazil Newcombea, hrál jsem pětiseťák s Laverem. Šlo mi to.

Když se vrátíme k Markétě, věřil jste za stavu 1:4, když čelila v duelu se světovou čtyřkou ještě brejkbolu, že to může otočit?

Po tom prvním setu až do stavu 1:3 ve třetím, než se zatahovala střecha, nehrála Maky nic moc. Sedla na ni nějaká letargie. Nevím, co se tam muselo stát, že tak přepnula, ale (manažer I. ČLTK) Vláďa Šavrda mi říkal, že na konci hrála fantasticky. Pro mě byl nejlepší zápas Markéty proti Kuděrmetovové, kde jí to zabíjela a zmydlila ji. A pak hrála skvěle od stavu 3:3 ve třetím setu s Bouzkovou. To zkazila snad jeden balon.

Ale dobře hraje vlastně celou sezonu, ne?

Jasně. Přitom se o ní pořádně nic nedočtu, i když po tom zranění začala jako 124. a teď bude minimálně 23. To je podobné jako u Káji Muchové. Porazila výborné hráčky, a to má před sebou turnaje, které loni nehrála, takže může jen získat. Jen zamrzel zápas třetího kola Australian Open s Lindou Fruhvirtovou, kdy měla křeče a nedopadlo to. Kdyby nehrála debl, asi by postoupila a šla na Vekičovou. Ale tak to v tenise chodí.

Důležité je, že je hlavně zdravá, to byl v minulých letech velký problém.

Poslední dva tři měsíce nemá potíže. Nebolí ji zápěstí, ani třísla. Jen jsem si před čtvrtfinále singlu říkal, že už by neměla pokračovat v deblu a radši odpočívat. Ale s Miri (Kolodziejovou) se tak předtím domluvily. Semifinále dvouhry to už je něco.

Po nějaké době se Markéta zase připravuje s Janem Hernychem, který ji v roce 2019 dovedl do finále Roland Garros. Jak se na to díváte?

Byl jsem toho iniciátorem. Říkal jsem jí, jestli by se tomu nebránila. Ona to pořád bere tak, že ten první rok s Herňou byl její vůbec nejlepší. Jenže on pak s partnerkou čekal čtvrté dítě a Maky se tím trochu zlomila. Říkala si, že už s ní určitě nebude chtít tolik jezdit. Teď jsme se bavili, že mu snad dá do smlouvy, že už nesmí mít další dítě (směje se).

Jak podle vás může semifinále proti Svitolinové vypadat?

Viděl jsem její zápas se Šwiatekovou, kde ten konec hrála úžasně. Svitolinová je mi i strašně sympatická, ale teď jdou sympatie stranou. Je dobrý, že Markéta nebude vyplašená a půjde vyhrát. V posledních dvou zápasech v Římě a na olympiádě ji porazila, zná ji dobře. Svitolinová do toho určitě vlétne agresivně. Problém by byl, kdyby byla Maky až moc defenzivní.