Článek
„Je to symbolické spojení. Davis Cupem v roce 1982 všechno začalo. Můj trenér Honza Kukal mě tehdy v Praze seznámil s Jiřím Muchou, já se zamiloval do secese a začal sbírat tvorbu jeho otce Alfonse Muchy," řekl na tiskové konferenci Ivan Lendl.
Opět zopakoval, že výtvarnému umění příliš nerozumí a že ho jako sportovce zajímá sport, kterému ve všech ohledech dává naprosto přednost. „Muchův styl mě ale oslovil a byla to láska na první pohled, a tak jsem začal sbírat jeho plakáty a dekorativní grafiky. Vůbec jako první jsem získal plakát Gismonda, kterou začala Muchova kariéra v Paříži. Koupil jsem ho přímo od spisovatele Jiřího Muchy. Bylo to první dílo moravského malíře pro herečku Sarah Bernhardt a první úlovek do mojí kolekce."
S Jiřím Muchou se pak Lendl několikrát setkal v Praze, hlavně ale v Paříži, kde bydlel a kam s oblibou chodil na tenis na dvorce Roland Garros.
„Některé plakáty jsem měl i dvakrát," přiznal Lendl. „Získal jsem třeba některý trochu poškozený a pak se nabídla možnost, abych koupil ten samý ve zcela perfektním stavu, takže jsem neváhal a koupil ho, abych měl ve sbírce to nejlepší. Vlastně všechno pro mě připravoval Jack Renauld, který díla sháněl a mým jménem kupoval."
Tenistům přeje obhajobu prvenství
Lendl na tiskové konferenci v Obecním domě uvedl, že existuje dohoda s Nadačním fondem Richarda Fuxy, aby celá jeho sbírka cestovala co nejvíce po světě.
„Výstava v Obecním domě je fantastická, sám jsem nevěřil, že se to takto povede. Doma mám nyní pověšeny kopie plakátů. Bez nich by tam zůstaly jen prázdné stěny, což by působilo smutně. Upřímně jsem potěšen ohlasem výstavy. Říkali mi, že za těch pár týdnů přišlo 25 tisíc diváků. Senzace! Jsem tomu rád, když moje sbírka žije."
Lendl se vyjádřil i k tenisu a bojům českého mužstva o Davisův pohár. „Přál bych klukům, aby obhájili své senzační vítězství. V tenise je to tak, že kdo vyhraje poslední míček tak ten je zlatej. Ať se jim to podaří."
