Článek
Přitom od vašeho tažení v All England Clubu uběhly jen dva týdny. Jak na něj budete vzpomínat?
Jako na obrovský úspěch, úplně nejlepší výsledek kariéry. Vždycky člověk může dojít dál, ale na to, jak se to od 1. kola vyvíjelo, jsem z toho, myslím, vytěžila maximum. Atmosféra, co jsem zažila na centrkurtu proti Ons (Džabúrové), byla úžasná. I po prohře to beru pozitivně.
Nabrala jste síly na betonovou část sezony, která pro vás začne příští týden turnajem na Spartě?
Odpočinek byl hodně důležitý. Na týden jsem tenis vypustila. Byla jsem s rodinou a s kamarády. Normální život, to bylo to nejdůležitější, co jsem potřebovala. Zajít na večeři, nic dramatického. S bráchou jsme byli doma na zahradě, to stačí. Vstřebávala jsem hodně emocí, zkušeností, které jsem před tím nezažila. Potřebovala jsem se z toho trochu vzpamatovat, ale teď už jsem zase plná sil a připravená na turnaj v Praze.
Oslava proběhla?
O víkendu jsme měli rodinný oběd. Nic velkého, sezona je ještě v plném běhu. Je to super výsledek, chci na tom stavět dál, ale jsou tu další cíle a turnaje, které mám před sebou. Když se nad tím zamyslím, tak mi to přijde jako neskutečný úspěch, zčásti splněný sen. Připadalo mi, že jsem to zvládla. Ale jede se dál, na mém tenisu to nic nezměnilo.
Pocítila jste trochu i větší nával popularity?
Byl tady tréninkový kemp, tak mě pár dětí zastavilo, chtěly se vyfotit a podpis. Dřív se mi to moc nestávalo. To bylo hezký.
Co vás čeká po akci v Praze?
Washington, Toronto, Cincinnati. A pak už US Open. Na beton musím plynule navázat. Hraju na něm ráda. Ve Wimbledonu jsem se o sobě dozvěděla hodně. Teď jde o to, najít zase ten zápasový rytmus. Betonová hra je jiná, ale mám na to týden se ještě připravit.
Nasazená jedenáctka Livesport Prague Open Marie Bouzková.
Právě v Torontu jste před třemi lety zažila postupem do semifinále svůj první velký průlom mezi dospělými. Co si z něj nejvíc vybavujete?
Vlastně se tam od té doby vrátím poprvé. Minulý rok se Rogers Cup konal v Montrealu, ani mi to nepřišlo jako stejná akce. Takže tento rok se strašně těším, užiju si to. Určitě se mi vybaví krásné vzpomínky.
Které nejvíc?
Asi na zápas se Simonou Halepovou, i když ho nakonec skrečovala. Pořád si vybavuju ty emoce, vyhraný set a dlouhé hezké výměny. A pak určitě semifinále se Serenou, kde diváci ke konci křičeli moje jméno.
