Článek
Co se vám honilo hlavou po finále s Američankou Huiovou? Že je škoda porážky, nebo je to spíš úspěch takhle se prosadit mezi soupeřkami, které jsou o rok dva starší?
Určitě oboje, ale v ten moment jsem cítila trošku zklamání a byla jsem smutná, že to nevyšlo. Ale jak si to teď po návratu zpětně promítám, tak mi postupně začíná docházet, že to není tak špatný (směje se). Byl to skvělý turnaj, každé kolo jsem se zlepšovala. Na začátku jsem ještě nehrála, co umím, ale pak už to byl můj tenis. Jen škoda toho posledního zápasu.
Češka Tereza Valentová během finále juniorského US Open
V New Yorku jste byla poprvé? Co jste na ten blázinec říkala?
Crazy (směje se). Strašně moc lidí. Všude, kam se hnete. Škoda, že v areálu jsme nepotkávali ty největší hvězdy, ale jinak se mi to líbilo. Byli jsme i na Times Square a v Central Parku, i když tam to bylo dost zvláštní, protože všude běhaly krysy, lidi si je fotili…
Gratulací se vám asi sešly mraky. Potěšila vás nějaká obzvlášť?
Já hrozně ráda čtu tyhle zprávy, ale nejhezčí byly gratulace od rodiny, která je na prvním místě. Ozvali se kamarádi ze školy, z tenisu, ale i dost lidí ze světa. Všem chci strašně moc poděkovat za tu podporu. Třeba japonská kamarádka Sayaka Ishii mě byla rozehrávat před utkáním a ptala se, jestli se může na můj zápas přijít podívat. Jenomže pak utkání pořád odkládali a odkládali, ale ona čekala a čekala, přitom už dávno mohla být někde ve městě. Seděla pak vedle mého táty a byla hrozně nervózní.
U řady českých hráček, které se dostaly do špičky, mají hlavní slovo otcové. Jak je to u vás, je hlavou rodiny táta?
Jak v čem (směje se). To spíš mamka je takovej pedant a organizační typ. Má to srovnaný. A táta je spíš pohodovej, i když taky jak v čem. Třeba turnaje řešíme společně, s tátou se víc bavíme o taktice. A školu řeší zase víc víc mamka. Ale já sama chci mít dobré známky. Někomu je to jedno, ale já chci jedničky. Už od malička jsem soutěživý typ.
Na turnajích vás teď doprovází tatínek, osobního trenéra momentálně nemáte. Už se zájemci o koučování po vašem newyorském průlomu hlásí ve frontě?
To je pravda, momentálně trenéra nemám a jezdí se mnou taťka, což je super, protože máme skvělý vztah, a doufám, že nám vydrží. Ale kouče má na starosti agent a lidi z klubu. Ke mně se to se to dostane až jako k poslední. Zatím ale vůbec nevím.
Česká tenisová juniorka Tereza Valentová (vlevo) ve finále US Open na Američanku Katherine Hui nestačila
Jaké máte na Spartě možnosti trénovat se staršími hráčkami?
Trenéři i ředitel klubu mi v tom chtějí vyhovět, což je skvělé. Občas trénujeme s Dominikou Šalkovou, nedávno jsem měla trénink s Bárou Strýcovou, když se chystala na grandslam. Pak i s Petrou Kvitovou, to byla taky pecka.
Vaším oblíbeným tenistou je Novak Djokovič. Spíš bych ale čekal někoho mladšího, typu Bena Sheltona, který teď na US Open prošel až do semifinále.
Sheltona jsem potkala v Austrálii a mám s ním fotku. Ptal se mě, jak se mám a jak mi to jde, chvíli jsme i pokecali. Ale Djokoviče sleduju odmalička. 24 grandslamů, to je neskutečné. Je to tenisový bůh (směje se). Táta ho má taky rád. Vždycky mu společně fandíme, ale mamka ho moc nemusí.
S Djokovičem jste se už taky potkala?
V Austrálii jsme prohodili pár slov po tréninku, ale on vůbec nevěděl, kdo jsem. Budu muset ještě hodně makat, aby to zjistil. Nejspíš si myslel, že jsem jen další fanynka.
Jste tenisový fanatik, že si doma pouštíte tenis i po vašich zápasech a trénincích?
Hodně to žeru. Asi to mám po tátovi, který je do tenisu taky zažraný, v tom jsme úplně stejní. Koukám se na zápasy, na highlighty, a když mi třeba nějaký úder nejde, podívám se i na pár videí. Někdy toho už mám plný kecky a musím si odpočinout. Toho času je málo. Ale stejně nechápu, že spousta tenistek nechodí do školy. Já chodím prezenčně, spolužáci i učitelé mi vycházejí vstříc. Je to taková pojistka. I když bych samozřejmě ráda byla profesionální tenistkou a vyhrávala grandslamy.
Jaké teď máte nejbližší plány? Třeba i směrem k turnajům dospělých.
Přesně tak. Chtěla bych už začít víc hrát turnaje žen, i když mám ještě omezený počet akcí. Na Spartě mě teď čeká mistrovství republiky dorostu družstev. Zatím jsem z cesty celkem rozsekaná, tak uvidíme, jak to zvládnu.
Co říkáte na to, že v Česku pořád dorůstají nové a nové generace výborných tenistek? I ve vaší kategorii je ohromná konkurence.
Tenis je tady populární spoustu generací, máme tu řadu legend. Možná je to tím, že jsme malá země a hodně to sledujeme. Chceme být stejně dobré jako naše předchůdkyně. Taky mám velkou podporu Českého tenisového svazu. Pro Česko je skvělé, že je tu tolik výborných hráček. Musíte být už doma hodně dobří a porazit strašně moc silných soupeřek.
