Hlavní obsah

Menšík: Čína je jiný svět. Člověk jen kouká, co jsou schopni vymyslet

V Číně servíroval Jakub Menšík další důkazy svého jedinečného talentu. Devatenáctiletý tenista porazil dva hráče z top 10, postoupil do čtvrtfinále tisícovky v Šanghaji, kde navíc sehrál naprosto vyrovnaný duel se svým idolem Novakem Djokovičem. A ve světovém žebříčku už buší na brány nejlepší padesátky. „Prostor ke zlepšení je přitom stále velký,“ říká český teenager v rozhovoru pro Sport.cz.

Foto: Tingshu Wang, Reuters

Devatenáctiletý Jakub Menšík při zápase s Novakem Djokovičem.

Článek

Během zářijové daviscupové kvalifikace ve Valencii jste skoro neslezl z kurtu. V jakém fyzickém a psychickém stavu jste pak odlétal na akce do Pekingu a Šanghaje? Měl jste v plánu takový průlom?

V plánu to rozhodně nebylo. Turnajů je strašně moc, a už po US Open jsem toho měl docela dost. Po Davis Cupu jsem si dal čtyři dny úplné volno. Byl to pro mě restart, hodně mi to pomohlo už v Pekingu. Cítil jsem se skvěle, veškeré podmínky mi sedly a nahodil jsem dobrou formu. Nakonec jsem urval super výsledek, což znamená, že jsme harmonogram turnajů dobře naplánovali. To je to nejdůležitější, aby se tenista cítil dobře.

V Šanghaji jste porazil už podruhé dva špičkové soupeře: Rusa Rubljova a Bulhara Dimitrova. Cítil jste na sobě, že se úroveň vaší hry během roku stále navyšuje?

V průběhu sezony to na sobě nepoznávám. Když jsem Rubljova porazil poprvé v Dauhá, tak jsem cítil, že měl víc ze hry a povedlo se mi to v uvozovkách „náhodou“. Prostě jsem líp poskládal body, ale teď v Šanghaji to bylo i s Dimitrovem jiné. Normálně jsem s nimi hrál na férovku, přehrával je. Poznal jsem, že je to lepší, že na to mám.

Djokovič o vás mluvil v superlativech. Jak jste se cítil před zápasem se svým vzorem? Nervozita přišla?

Den před utkáním s Novakem jsem měl v hlavě spoustu emocí a různých myšlenek. Ne že mě nějak ovlivnily, ale bylo to jiné než normální utkání, i když jsem se k němu snažil tak přistupovat. Poznal jsem změnu nastavení, zahrál jsem si se svým idolem a splnil jsem si sen. S nervozitou jsem se popasoval, jak nejlíp jsem mohl, i když výsledkově ten zápas (7:6, 1:6, 4:6) nedopadl k úplné spokojenosti.

Asijská tour je považovaná za velice obtížnou, ale vám se tam muselo evidentně líbit, ne?

(Směje se) Já byl v Číně poprvé, ale máte pravdu. Areál i kurty se mi líbily, i všechno okolo. Je to jiný svět a člověk pozná zase něco jiného. Do budoucna se tam budu rád vracet, protože podmínky mi tam sednou.

Tenistky v Číně dostávaly prakticky denně nějaké dárky, vás si taky pořadatelé a fanoušci něčím předcházeli?

Bylo to neuvěřitelné, energie i mimo kurt byla úžasná. Od fanoušků jsem dostal spoustu dárků, ale to nebyly žádné blbosti. Bylo znát, kolik tomu věnovali času a energie. Třeba visačky na kufr s mým jménem vyrytým v kůži, magnety s mými fotkami, anime obrázek hráče, co vypadal jako já. Člověk jen kouká, co jsou schopni vymyslet. Je moc pěkné vidět, že mi někdo fandí i v těchto končinách.

Možná je jedním z důvodů, že s Číňanem Šang Ťün-čchengem na dálku bojujete o pozici jedničky do 20 let. Padaly na to otázky?

Je pravda, že se v žebříčku trochu předháníme, ale tohle téma šlo stranou, ani to nějak nevnímám. Ještě jsme spolu nehráli, jako konkurenci ho zatím neberu. Ono je tam spousta mladých dravců, kteří jsou ochotni obětovat všechno. Uvidíme, co ukážou další turnaje.

Setkal jste se v Číně i s novým daviscupovým kapitánem Tomášem Berdychem?

Tomáš za námi přijel si pokecat. Bylo fajn, že tam strávil nějaký čas, na navázání kontaktu to bylo super. Když to takhle bude dál, tak budu jen rád.

Mezitím se znovu změnil systém Davis Cupu, kdy přibylo jedno kolo, které byste mohli hrát doma. To potěšilo, ne?

Myslím, že je to taková zlatá střední cesta. Teď jsme v září museli hrát kvalifikační turnaj, ale pokud si v budoucnu zahrajeme víc doma, tím líp.

Expert Sport.cz Jan Kukal, který spolupracoval také s Ivanem Lendlem, napsal ve svém komentáři, že hrajete jako Lendl v 19 letech. Jak vám to zní?

Ivan Lendl je obrovská legenda. Kdybych dokázal co on, tak mi to vadit nebude (směje se). Krásně se to poslouchá, ale já jsem nohama pořád na zemi, nechci usnout na vavřínech. Stále je tu prostor ke zlepšení, teď to cítím ještě víc.

Na začátku roku jste měl skromnější cíle, ale teď jste 51. na světě. Kde vás uvidíme na konci sezony?

Vstupoval jsem do ní kolem 170. místa a chtěl jsem do první osmdesátky, což se mi povedlo docela brzy. Teď mě čekají poslední dva tři turnaje: Vídeň, Paříž, pak možná i Bělehrad, ještě uvidíme. Ale v hale jsem tenisově vyrůstal, měl bych ukázat své silné stránky. Líbilo by se mi, kdybych se ještě posunul. Třeba i kvůli nasazování na turnaje kategorie 250, to by byla velká pomoc.

Startovat ale máte i na přehlídce Next Gen nejlepších hráčů do 20 let v saúdskoarabské Džiddě. Těšíte se?

To byl můj druhý velký plán pro tuhle sezonu urvat tam nějaký skvělý výsledek, i když je to v dost krkolomném termínu (18.-22. prosince). Ale taková akce se neodmítá.