Článek
VALENCIE (od našeho zpravodaje) - Dvaadvacetiletý hráč byl zvyklý nastupovat v zápasech DC na kurt jako druhý coby česká jednička. Únavová zlomenina obratle, která se projevila na antukovém turnaji v Madridu, ovšem změnila zavedené pořádky. Před Lehečku se po US Open dostal o necelých třicet bodů Tomáš Macháč.
„Když tři měsíce nehrajete a spadne vám nějakých 400 bodů, tak by asi bylo smutné, kdybych si místo udržel,“ přemítal Lehečka. „Dalo se očekávat, že o tu první pozici přijdu. Pro nás je ale výhoda, že tým je vyrovnanější než dřív. I když kapitán to bude mít složitější. Ale to je jeho práce. Já bych měl zápasy oproti loňsku začínat, což je něco, s čím se dá pohrát. Důležité je, že kurt nám sedí, mně třeba připomíná Cincinnati.“
Po návratu na kurty Lehečka na amerických betonech odehrál šest zápasů (4-2) a žertoval o falešné formě, když porazil světovou pětku Daniila Medveděva. „Pak jsem hrál tři hodiny s (Francesem) Tiafoem, a i když jsem těsně prohrál, tak mi to dalo sebevědomí, že záda drží a zdravotní stav je dobrý. Tělo vydrželo, žádná zásadní bolest nepřišla. Nemám nic, v čem bych se brzdil,“ oddechl si 37. hráč světa. „Už to bylo pro mě malé vítězství.“
Čeští daviscupoví reprezentanti Jiří Lehečka (vpravo) a Adam Pavlásek ve Valencii.
Davis Cup je pro omlazenou českou partu něčím výjimečným. Po éře Tomáše Berdycha a Radka Štěpánka jsou tu zase kluci, co mají výkonnost, aby se zvládli prosadit ve světovém měřítku. „Dohromady se snažit o společný cíl je strašně hezké,“ tvrdí nejen momentální týmová dvojka.
A připomíná i jednu podstatnou věc: „Tenisový svět má krátkou paměť.“ Svůj první zápas v Davis Cupu vyhrál Lehečka až před dvěma lety v baráži proti Izraeli v Tel Avivu. O rok později už jako týmová jednička přehrál ve Valencii tři soupeře. Progres všech tří českých singlistů (Macháč, Lehečka, Jakub Menšík) z první stovky žebříčku je nezadržitelný.
Český daviscupový tým na banketu ve Valencii
„Kdokoli z nás může za kohokoli zaskočit. Posunuli jsme se na úroveň, kdy si můžeme vybírat, kdo bude hrát,“ cení si Lehečka. Soupeři jsou ale těžší než loni. A obhajoba vždycky víc bolí. „Loni tu hrála Jižní Korea a my věděli, že když budeme hrát náš standard, tak je porazíme. Teď jsou všechny zápasy otevřené. Nikdo už nebude chtít prohrát 3:0 s Českem, ale uděláme všechno, aby se nám zase povedlo postoupit.“
