Článek
Sevilla (od našeho zpravodaje) - Ve Španělsku už sice od pátku trénovala, k ostrému zápasu se však 41. hráčka světa postavila po více než měsíci od návratu z asijské tour. A tvrdě bojující soupeřka udělala z utkání drama.
„Obě budou hrát (v BJKC) poprvé. Od Lindy čekám, že uplatní svou hru, která je aktivní. Hraje rychle a myslím, že by to mohlo proti této hráčce platit,“ přemítal po zveřejnění nominace Pála. Nakonec dopadlo všechno dobře, i když lehce to nešlo.
„Trochu jsem unavená. Byl to dlouhý zápas po dlouhé době, psychicky je to teď důležitější, máme bodík, to je hlavní,“ líčila Nosková, která s flegmatickým výrazem zvládla i koncovku vypjatého zápasu. Ve třetím setu ztrácela už 1:4.
Kapitán Petr Pála a Linda Nosková slaví zisk úvodního bodu proti Švýcarsku.
„Pořád jsem si ale říkala, že je to jen jeden brejk,“ líčila, jak se 139. tenistkou světa nenechala zlomit. I když to byl debut Noskové v BJKC, dokázala využít zkušenosti z průlomové sezony ve WTA. „Byla jsem nervózní, to je jasný. Tým mě ale vyprovodil pokřikem a po pár gamech to odešlo.“
Do prvního setu nastoupila zhurta, vedla 4:1, jenže pak se vývoj zkomplikoval. Vývoj tiebreaku si ale zkušeně pohlídala, i když v tu chvíli vypadla tabule ukazující stav. A do třetího setu nefungovalo ani jestřábí oko… „Myslela jsem, že to je 6:3, ale pak to bylo 7:2, menší přešlap. Horší by to bylo naopak. Dokončit sadu je ale vždycky nejhorší,“ usmála se Nosková, kterou v Seville doprovází i kouč David Kotyza.
Česká tenistka Linda Nosková slaví výhru v Billie Jean King Cupu proti Švýcarce Naefové.
„Vždy je lepší mít co nejvíce úhlů pohledu. Jsem ráda, že teď poprvé jsem byla s kapitánem na lavičce. Moc mi toho neříkal, vždy mě ale vrátil do reality. Říkal, co funguje, co ne, takže většinu času si to určuju já, co hraju. A to i s mými trenéry,“ popisovala vítězka úvodní dvouhry, které z lavičky fandily grandslamové vítězky Markéta Vondroušová, Barbora Krejčíková a Kateřina Siniaková.
„Skvělé, ale musím říct, že jsem je ani neslyšela. Ani tým, české fanoušky, ani soupeřky. Byl to pro mě takový normální singlový zápas. Ale jak skončil, tak bylo hezké si se všemi oporami plácnout. „Myslím, že si asi nevzpomenu za několik let, jestli jsem hrála dobře nebo špatně, ale hlavně, že jsem vyhrála…“
