Hlavní obsah

Nejúspěšnější kapitán očima trenérů: Pála je diplomat, který dobře našlapuje

Nejúspěšnější kapitán v historii Billie Jean King Cupu. I s touto nálepkou si ale Petr Pála do své práce, kterou zastává od roku 2008, klidně nechá ‚kecat‘. Jak se v českém týmu ladí komunikace s tenistkami, osvětlovali během finálového turnaje v Seville kouč Lindy Noskové David Kotyza a týmový trenér David Kunst.

Foto: Český tenisový svaz / Pavel Lebeda

Petr Pála na Poháru Billie Jean Kingové.

Článek

Sevilla (Od našeho zpravodaje) - Individuální zájmy hráček, jejich vzájemné vztahy, týmová chemie. To všechno si kapitán musí pohlídat. „Pinďa umí našlapovat dobře, taky je nejúspěšnějším kapitánem, kterého máme,“ říká o Pálovi Kotyza, který vedl většinu špičkových českých tenistek posledních let a u řady triumfů byl osobně. Nebylo jich málo. V letech 2011-2018 vyhrály Pálovy týmy šest trofejí. A tato galerie by nejspíš nebyla tak bohatá, pokud by si k tomu nemohli říct svoje i koučové úspěšných tenistek.

„Někteří kapitáni nechtějí, aby u týmu osobní trenéři byli. Petr zvolil cestu, že tam tyhle lidi má rád, aby získal informace o hráčce, co jí říct a co ne. Dělá to hodně citlivě a nese to výsledky. Pro někoho to může být rušivý element, že je nás tu hodně, ale zatím to vychází a já to považuju za dobré,“ přikyvuje Kotyza. „Vždycky udělá finální rozhodnutí o sestavě, nese si zodpovědnost. S námi ale během týdne hodně komunikuje. Je to dobrý směr,“ souhlasí Kunst.

Foto: Český tenisový svaz / Pavel Lebeda

David Kotyza (vlevo) s Petrem Pálou

Během 16 let své praxe na lavičce Pála nezažil situace, které by vnitřní chod týmu výrazně narušily. České tenistky jezdí na týmové akce rády, těší se na ně. Což je také kapitánova zásluha. „I v průběhu roku je v kontaktu s holkami i jejich trenéry. Zjišťuje, jak je na tom hráčka zdravotně, jak jí to jde,“ tvrdí Kotyza. „Pinďa je pokorný. Komunikace je navíc jeho hodně silná stránka, umí být diplomatický, je to chlap na správném místě. Dělá to dobře,“ říká Kunst.

Foto: Český tenisový svaz / Pavel Lebeda

Markéta Vondroušová (vlevo) na Poháru Billie Jean Kingové

K silným stránkám českého týmu patří jeho šířka. Každá z hráček by svou práci na kurtu zastala dobře. Všechny se ale do akce nedostanou a k úlohám kapitána patří vybalancovat atmosféru v týmu, aby se nikdo neurazil a příště přijel zase. A rád.

K tradičním českým ‚rituálům‘ patří i večerní předzápasové porady, kdy Pála s trenéry a hráčkami dolaďuje nominaci na další den a pro fanoušky jsou trochu zahaleny oparem tajemství. Pro jejich účastníky už je to ale možná i trochu rutina.

„Prostě si večer tak nějak sedneme a řekneme si svoje představy. Jak se ty holky cítí, jestli si potřebují si odpočinout. Někdy to třeba vypadá, že nehraje ta nejsilnější sestava, ale je důležité, aby hrály ty, co jsou nejvíc připravené,“ přibližuje Kunst.

Bylo to tak i před pátečním soubojem o postup do semifinále s USA. I když se nominace odtajňuje až hodinu před prvním singlem. „Američanky mají variabilní tým. Jsme ale v trochu lepší pozici, se Švýcarskem hrály (3:0) ve čtvrtek odpoledne a večer. My jsme měli dva dny na přípravu. Zatím dobrý,“ mrkne Kotyza.