Navrátil si zasloužil víc respektu, říká Lehečka. Česká konkurence ho motivuje

V lednu jste vyhrál na betonu svůj první turnaj ATP v Adelaide, skvělé výkony jste předváděl na antuce v Madridu, ale pak přišla jobovka v podobě únavové zlomeniny bederního obratle. Jak se člověk psychicky vyrovná s takovou ránou, která ho na čtvrt roku vyřadí ze hry?

Tohle jsou momenty, nad kterými se teď můžeme už jen pousmát. Pořád ale děláme všechno pro to, abychom tomu do budoucna předcházeli. Jezdí se mnou fyzioterapeut, kondiční trenér. Ze všeho nejvíc jsme ale rádi, že se plně můžu soustředit na tenis, což je nejdůležitější a přináší mi to největší radost.

Bral jste nedávné finále v Antverpách jako zadostiučinění za ty předchozí těžké měsíce?

Kdyby mi po Madridu někdo řekl, že ještě do konce roku si zahraju finále turnaje ATP, bral bych to všemi deseti. Bohužel mi nevyšlo vítězně, titul jsem nepřidal. (Španěl) Bautista je extrémně chytrý a inteligentní hráč. Ví, co si dovolit, a zkušeností má na rozdávání. V zápasech s ním hodně záleží na povrchu, jemu podmínky v hale sedly, já ho naopak nedokázal zatlačit… Ale v Belgii jsem posbíral body. A když to připočtu k výsledkům z turnajů po zdravotní přestávce, tak je to fajn.

Před svým zraněním jste vypadal už hodně svalnatě. Nemohla to být jedna z příčin vašich problémů?

Co se týče posilování, tak jsem opatrnější. V průběhu zranění jsem měl konzultace s nejlepšími odborníky, jako jsou doktor Krejčí, profesor Kolář. Dávali jsme dohromady nějaký plán, abych věděl, co dělat, co vynechat. Chtěl bych jim poděkovat, protože od té doby jsem se zády neměl ani jeden problém.

Letos máte zápasové skóre zatím 28:16. Když vás někdo porazí, tak to bývá většinou současný nebo bývalý hráč top 10. Jak jste s výsledky spokojený?

V týmu máme takové rčení, že to může být vždycky lepší a pořád je kam přidávat. Před turnajem v Cincinnati bych si ale netroufnul říct, že uhraju do konce roku přes 400 bodů, včetně jednoho finále. Jsem rád, že jsme přípravu naplánovali dobře.

Vypíchl byste ze sezony jeden zápas, ze kterého jste měl největší radost? Asi bych si tipnul…

Ve chvíli, kdy se Rafa loučí, tak samozřejmě musím vyzvednout utkání s Nadalem v Madridu (Lehečka vyhrál 7:5, 6:4 -pozn.). Na to nezapomenu. Atmosférou to bylo něco neskutečného, to mi v paměti zůstane dlouho. Ale pro mě bude i finále v Adelaide s Jackem Draperem patřit k těm nezapomenutelným.

Dřív jste měl trochu problém, že ve vás některé porážky dost dlouho hlodaly. Zlepšilo se to?

Některé bolí víc, některé míň, ale vždycky nejvíc záleží, jak na prohru zareagujete. Někdy je to třeba otázka pár míčů, ale kalendář je tak nabitý, že není čas se nad něčím trápit. Myslím, že jsem se naučil to tak přijímat.

V Indian Wells a v Pekingu jste se utkal se současným vládcem světového tenisu Italem Jannikem Sinnerem, který je jen o necelé tři měsíce starší než vy. Je podle vás opravdu tak odskočený od konkurence?

Myslím si, že ukazuje fantastickým způsobem, jak je schopen podávat velikánské výkony velice konzistentně po celý rok. Je až neskutečné, jak se mu to daří. Pro fanoušky je zajímavé sledovat jednu z nejlepších sezon, co kdo v tenise měl.

Probíhá ještě mezi hráči diskuse o jeho dopingové kauze, kdy měl po turnaji v Indian Wells nepatrný pozitivní nález na anabolický steroid klostebol?

To je téma, ke kterému se těžko vyjadřuje, protože konkrétní detaily neznáme. Spíš je to právní bitva, než aby se hrálo na etiku. Osobně jsem přesvědčen, že Jannik by nevzal úmyslně žádnou zakázanou látku. Tahle situace je pro něj extrémně nepříjemná. Tím, že je v pozici, kdy si může dovolit to nejlepší právnické zastoupení svého jména, tak to ale vyvolává dohady a rozevírá nůžky mezi názory o rovnoprávnosti hráčů. Má finance a silné sponzory, aby i právní ochranu měl co nejkvalitnější. Ale tak by to v jeho případě udělal každý.

S Tomášem Macháčem a Jakubem Menšíkem jste členy nové české vlny, všichni tři už v první padesátce ATP. Motivuje vás tahle rivalita a je ve vašich plánech být třeba dlouhodobě domácí jedničkou?

Pro mě to není hlavní cíl. Českou jedničkou můžete být, i když jste 130. na světě. Radši budu osmý na světě jako česká dvojka (usmívá se). Já věřím, že když se budeme s klukama vzájemně potkávat na velkých turnajích, motivovat se a tahat nahoru, tak to bude pro nás všechny fajn.

Po nevydařené daviscupové kvalifikaci ve Valencii jste se ještě nevyjadřoval k novému kapitánovi týmu. Jak se na novou éru s Tomášem Berdychem těšíte?

Strašně moc. Asi u nás není povolanějšího člověka, který by se toho měl ujmout. Jen mi přijde trochu nedůstojný způsob, jakým to ukončili s panem Navrátilem. Po osmnácti letech, kdy dělal kapitána a měl velké úspěchy, si zasloužil víc respektu. To je můj skromný názor.

Další daviscupová akce vás čeká až v únoru, do konce sezony máte před sebou ještě turnaje v Paříži a v Bělehradě. Destinaci na dovolenou už jste si naplánoval?

To ne, ale už vím, že kondiční soustředění budeme mít na Tenerife, na to se strašně moc těším. Hodně toho naběháme, abych byl připravený stejně dobře jako na začátku téhle sezony.