Hlavní obsah

Návrat časů Beckera a Samprase? Styl servis - volej se vrací do špičkového tenisu

Melbourne

Český veterán Radek Štěpánek patřil dlouho na okruhu ATP k posledním mohykánům již takřka vymírajícího stylu servis - volej. Probíhající Australian Open ale jen potvrzuje, že taktika s častými náběhy na síť pozvolna zažívá úspěšnou renesanci. Fanoušci, jimž nevoní dlouhé přestřelky od základní čáry a nostalgicky vzpomínají na bombarďáky typu Beckera, Samprase či Ivaniševiče, kteří ihned po podání pádili k síti, si možná začnou opět přicházet na své.

Foto: Jason Reed, Reuters

Kanaďan Milos Raonic je jedním z hráčů, kteří se často pohybují u sítě.

Článek

Vzrůstající důležitosti volejů ve špičkovém tenisu si v poslední době šlo jen stěží nevšimnout. Úspěšnost náběhů na síť byla mimo jiné i důležitým faktorem při porážce Tomáše Berdycha od Rogera Federera. Zatímco fenomenální Švýcar měl v této činnosti úspěšnost 83 procent, český reprezentant jen 36.

Zdaleka nejdůležitější roli ale mají voleje ve hře letošního semifinalisty Milose Raonice, jenž během cesty do čtvrtfinále zahrál více vítězných míčů na síti (141) než od základní čáry (138). Při překvapivém vítězství proti předloňskému šampiónovi Stanu Wawrinkovi podle statistik sedmapadesátkrát použil taktiku servis - volej.

„Nevím, jak to počítají, ale podle mě to bylo ještě častěji. Bavili jsme se o tom i s lidmi z mého týmu a podle mě jsem měl alespoň 80 náběhů," zpochybňoval statistiky Raonic.

Hewitt náběhy na síť ve Wimbledonu nepotřeboval

Je trochu paradoxní, že Raonic zdokonalil svůj agresivní styl pod novým koučem Carlosem Moyou, jenž byl sám coby hráč klasickým představitelem španělské antukářské školy zažívající boom v devadesátých letech, jejíž odchovanci sázeli na fyzickou hru od základní čáry. Nicméně pod Moyou je Raonic zatím neporažený.

„Proti Wawrinkovi se mi dařilo zejména na prvním voleji. Rychle jsem ukončoval výměny a vyvíjel na něj tlak. Asi jsem ho dostával do situací, které pro něho nebyly úplně komfortní," vysvětloval v Melbourne své herní pojetí kanadský tenista.

Éra dominance hry od základní čáry, která vytlačovala klasické „síťaře", začala zhruba na přelomu tisíciletí. Máloco mohlo nástup nových časů demonstrovat lépe než vítězství Lleytona Hewitta nad Davidem Nalbandianem ve finále Wimbledonu 2002, při němž Australan ani jednou nepoužil taktiku servis - volej.

Začíná nová éra?

Dlouho se mělo za to, že tento stav je neměnný. Zpomalující se povrchy, sofistikovanější výplety s větším potenciálem k rotacím, či technologicky vyspělejší rakety umožňující mnohem tvrdší údery nahrávaly tenistům těžícím ze hry od základní čáry.

Jenže jak se zdá, časy se mění. I hra na síti se evidentně dá vylepšit tak, že jde i v současných podmínkách o smrtící zbraň.

„Po minulé sezóně jsem v tréninku hru na síti hodně piloval. Není to jen o sebevědomí, ale i o pochopení toho, co musím přesně dělat, kam se pohnout v určitých situacích. Nejde jen o to, jak míček zakončit, ale i o to, jak se lépe bránit, vykrývat prostor a pohybovat se, abyste zaměstnali soupeřovi hlavu," prozradil Raonic.

„I já jsem rád, že jsem schopen častěji nabíhat k síti, jako tomu bývalo dříve. Cítím se už nějaký čas při volejích dobře. Když jsem vstoupil mezi profesionály, běžně se takhle hrálo. Pořád si ale myslím, že v tomhle mám velký prostor pro zlepšení. Také jde o to, jestli chodíte k síti, protože soupeř zahrál nízký míč a v podstatě si vás tam vytáhl, nebo jestli je to váš záměr," doplnil k tématu Roger Federer.

Jste příznivci stylu servís - síť?
Ano
83,7 %
Ne
16,3 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovalo 2568 čtenářů.
Související témata: