Na kluky jsem pyšný, ale mohli jsme hrát finále Davis Cupu, litoval kapitán

Málaga (od našeho zpravodaje) - Dva míče, které k tomu českým tenistům chyběly, asi ještě 66letému kapitánovi budou dlouho vrtat v hlavě. Tahle sestava má ale na velké věci a ukázala to znovu i ve Španělsku.

Každopádně to byla těžká porážka.

Těžká prohra, ale se ctí. Kluci předvedli výkon, který předváděli v září na kvalifikaci ve Valencii. Hráli jsme s velice kvalitním soupeřem a začali jsme dobře. I když byl Tomáš Macháč unavený, protože předtím bral antibiotika a jeho nohy nebyly úplně ideální, tak udělal velice důležitý první bod. Měli jsme Australany trochu pod tlakem.

V zápase Lehečky s 12. hráčem světa Alexem de Minaurem to bylo znát.

Jirka předvedl nejlepší zápas od US Open. Jeho tenis připomínal chvilky, kdy hrál na Australian Open. Byly tam i chyby, ale zápas se vyvíjel velice dobře. Za stavu 5:3 ve druhém setu byla shoda… Na to se ale nikdo nebude ptát. Když prohrál tie break, myslel jsem si, že to nebude dobré. Hned začal blbě. Říkal jsem mu: ,Jirko, pojď toho, ještě není konec.´ Otočil to, vedl 3:2, měl 40:0 a tam byla škoda toho forhendu, kdy do toho šel a trefil síť. Mohlo to být klidně 2:0 po dvouhrách…

O jiném složení pro debl než Lehečka, Pavlásek jste neuvažoval?

Tomáš byl strašně unavený, tak jsem se zeptal Jirky, jestli do toho půjde. Řekl, že jo, že je připravený a únava nehraje roli. Hráli ale s velmi kvalitním týmem. Od začátku byli Australané aktivnější. Výborně servírovali, byli deblovější než kluci. A Jirkovi odešel return. Nevím, jestli to bylo hlavou, nemyslím si, spíš únavou. Adam returnoval daleko lépe, ale nedostali jsme se k žádnému brejkbolu. Výsledek nevypadá špatně, ale Australané byli od prvního do posledního míče lepší a zaslouženě vyhráli. Oni si tu hru tvořili. Viděl jsem tu šanci v poměru 30:70. A bohužel se to potvrdilo.

Pokrok, jaký kluci udělali, je ale úctyhodný.

Tým se posunul strašně moc. Za rok, rok a půl udělali všichni kus práce. Posunuli se jak na žebříčku, tak jako hráči. Jsou mladí. Lehečka 22, Macháč 23, Menšík 18. Myslím, že to mají před sebou. I každou prohrou se dá trochu ponaučit.

Však jste to zažil i s Berdychem a Štěpánkem.

V Barceloně 2009 jsme si to vyzkoušeli ve finále, dostali jsme 0:5 se Španělskem, ale kluci říkali, že tu mísu stejně vyhrajeme. Nakonec to dokázali dokonce dvakrát za sebou. Teď bude nejdůležitější, jaký bude los 1. kola. Je tam plno dobrých soupeřů. Taky nevíme, jestli budeme hrát v zahraničí, nebo konečně v Česku. Bude to docela fuška. Jsem ale s týmem spokojený a jsem na kluky pyšný. V letošní sezoně dokázali přejít přes Srbsko, Španělsko. Kdyby někdo před losem řekl, že se dostaneme úplně v klidu do finálového turnaje a prohrajeme o pár míčů s Austrálií, tak by tomu těžko někdo věřil.

Asi vás musí těšit, jak si všichni vzali Davis Cup za svůj, je to tak?

Mají chuť reprezentovat, chtějí Davis Cup hrát, protože je to baví. Jirka Lehečka měl po US Open špatnou sezonu, ale tady jsme všichni pracovali a hodně se posunul. Poslouchal, potrénoval, řekla se mu taktika a fungovalo to i na de Minaura. Myslím si, že ten zápas nedotáhl jen díky tomu, že neměl za sebou na podzim nějaký slušný turnaj. Potřeboval sebevědomí a v těch důležitých okamžicích, speciálně za stavu 5:4 ve druhém setu, ale nezačal game dobře. Kdyby to zabil, tak je něco jiného hrát s de Minaurem, když má člověk 15:0 nebo 0:15. Jinak hrál fakt super zápas a všichni kluci udělali pro Davis Cup maximum. Čtvrtfinále je úspěch, ale s velkým vykřičníkem. Je to škoda, protože si myslím, že v té kvalitě, co máme, a jak se tady kluci prezentovali, tak jsme mohli jít do finále.

Nelitoval jste zpětně, že jste s sebou nevzal do Málagy pět hráčů jako ostatní týmy?

Byl bych rád, kdybych mohl vzít pět kluků. Ale po Kubovi Menšíkovi tam máme Dalibora Svrčinu, který má výsledky nahoru a dolů a v hale je daleko horším hráčem, protože je malého vzrůstu. Pak máme Víťu Kopřivu, který udělal velice dobrý progres, kdy se z 250. místa dostal na 125., ale je to spíš antukář. Určitě ale s Kopřivou a Svrčinou počítám do budoucna.

Hlavní úkol je ale najít k Pavláskovi druhého deblistu, že?

Jenže když vidíme žebříček a Nouza je na něm stý a pak dalším hráčem je Paulson nebo Jebavý, který už pro mě na Davis Cup bohužel není, tak se ti kluci musí posunout a zlepšit. Něco jiného je hrát challengery a něco jiného Davis Cup, kde čtyřhra rozhoduje. Když se podíváme na ostatní země, tak ty mají páry fantastické. Byl bych radši, kdyby se do budoucna zlepšil nějaký deblista. Singlisty máme. Když dalšího deblistu neseženeme, tak dvouhry by mohli hrát Macháč a Lehečka a Pavlásek s Menšíkem čtyřhru.

O to víc teď asi vzpomínáte na v deblu skoro neporazitelnou dvojku Berdych, Štěpánek. Je to tak?

Určitě, ale když jsem je poprvé postavil proti Švýcarsku (2007), ještě proti Federerovi, tak tomu taky nevěřili. Ale říkal jsem jim: Kluci, vy jste každý vyhráli jednoho singla, a tohle je rozhodující debl, tak to zkusíme. A pak se to projevilo, že snad ze dvaceti zápasů prohráli jen dvě čtyřhry a k tomu byli vynikající singlisti. A víkend, který se hrál ještě na tři vítězné sety, tak odehráli vždycky neskutečně. Vzali to na sebe, a to byly neskutečně těžké zápasy, pětisetové. Byla to nejlepší dvojice, kterou už těžko můžeme mít.

Co byste si od svých hráčů přál do příští sezony?

Určitě je důležitější, když člověk na ATP turnajích bude hrát semifinále, finále, pak druhé kolo a zase čtvrtfinále, než když vyhraje turnaj a pak půjde druhé kolo, první kolo. Je to o vyrovnanosti, speciálně u Jirky Lehečky, který měl první polovinu roku bez větších výkyvů, bohužel ve druhé polovině roku tam měl „hory“. Tomáš Macháč to měl trošičku slušnější a Kuba Menšík, který se na tuhle úroveň teprve dostává, tak měl první polovinu roku na challengerech výbornou, ale ve druhé taky první kolo, druhé kolo… Žebříček je o vyrovnanosti. Když člověk vyhraje jeden turnaj, tak to neznamená, že bude ve stovce, v padesátce, ve třicítce. Vyrovnanost je nejdůležitější.