Hlavní obsah

My tu mísu stejně vyhrajem… Češi nabírají obrátky i sebevědomí, kapitán chce ve stovce čtyři hráče

Do březnového losu čtyřčlenných kvalifikačních skupin Davis Cupu zbývá ještě pár týdnů. Ale čeští tenisté, kteří ve Vendryni odstavili Izrael jednoznačně 4:0, jsou letos ve větším klidu než loni. V minulém roce si už vyzkoušeli, jak porazit favority ze Španělska či Srbska a probili se na finálový turnaj do Málagy. Nic menšího od sebe letos nečekají.

Foto: Petr Sznapka, ČTK

Radost českého daviscupového týmu z postupu.

Článek

„Los nám může přisoudit opravdu těžké soupeře. Ale také příjemné. Pro mě je nejdůležitější, aby do září, což je strašná doba a odehrají se tři grandslamy, kluci tu formu drželi a nezranili se. Když budou zdraví, tak věřím, že se budou žebříčkem posouvat. O tom jsem přesvědčený, že na to mají,“ říká kapitán Jaroslav Navrátil, který by se nebránil ani federálnímu derby se Slováky. „Asi by to bylo vypjaté, ale není problém.“

Po konci kariér Tomáše Berdycha a Radka Štěpánka zase vede tým, který nabírá obrátky a nebojí se velkých výzev.

„Kluci mají sebevědomí. Jirka Lehečka je teď 31., bude muset uhrát více bodů na lepších turnajích a grandslamech, aby se posunul. Tomáš Macháč celý loňský rok hrál hlavně challengery. Když se dostane na ATP turnaje, tam body skáčou daleko víc a může se dostat do padesátky. A Kuba Menšík teď dostal volnou kartu do Dauhá a pak ještě do Acapulca. To jsou pro něj další krůčky. Jak ho známe, nepojede tam se jen zúčastnit. Bude chtít každého soupeře porazit,“ říká Navrátil o svých singlistech, ale nezapomíná ani na Víta Kopřivu, který je těsně za stovkou v ATP. Specialista na čtyřhru Adam Pavlásek se zase zlepšuje vedle svého uruguayského spoluhráče Behara.

Foto: Petr Sznapka, ČTK

Radost českého daviscupového týmu z postupu

„Věřím, že na podzim budeme silnější, kompletní a velice konkurenceschopní,“ přál by si kapitán, který chce mít tento rok v top 100 tři hráče, nebo raději čtyři. „A kdo ví, co bude s Daliborem Svrčinou, kam se posune. Na něj bych nerad zapomínal. Ale kroky do stovky nejsou jednoduché, jelikož snížili body na challengerech. Za semifinále máte jen 30 bodů, to je jako nic. Ale kluci, co už jsou blízko, jako Víťa nebo Kuba, se tam můžou dostat,“ myslí si kapitán.

Oslavné české kolečko a pokřik: ‚My tu mísu stejně vyhrajem,‘ už zase nezní jako svatokrádež. Vždyť i loni v Málaze Čechům chyběly dva míčky k postupu přes Austrálii a v semifinále by narazili na průměrné Finsko.

„Není to tak, že bychom byli padesátým týmem na světě a řvali, že tu mísu vyhrajeme. To by znělo divně. Jsme v žebříčku desátí, posunuli jsme se. Tahle generace hráčů má na to, abychom v budoucnu dělali semifinále, finále. A třeba i na trofej zase někdy dosáhli. Ale musíme zůstat pokorní, i když už loni jsme mohli jít hodně daleko. Půjdeme kolo od kola a pak se uvidí,“ nepředbíhal kápo.